Městská část Praha 10 rozvíjí komunitní kompostování dlouhodobě. Kromě samotné aktivity se věnuje také osvětě v oblasti předcházení vzniku odpadu. Realizuje rozsáhlou komunikační kampaň „Desítka bez odpadu“. Za svou činnost získala městská část také prestižní ocenění.
O zkušenosti s komunitním kompostováním se v rozhovoru podělil Roman Kaštovský z Odboru životního prostředí Úřadu městské části Praha 10.
Co vedlo Městskou část Praha 10 k zajištění komunitního kompostování?
Komunitní kompostování funguje v Praze 10 od roku 2009, kdy byly na třech místech v činžovní zástavbě situovány první kompostéry využitelné pro shromažďování domácích biomateriálů. První kompostéry byly získány díky spolupráci s organizací Ekodomov, která na jejich pořízení čerpala dotační titul.
Hlavní pohnutkou, proč iniciovat veřejně přístupné kompostéry na Praze 10 bylo nabídnout místním obyvatelům možnost odpovědně se zbavovat svých organických zbytků z domácností, přispět ke snižování celkového množství komunálního odpadu a průběžně pak zvyšovat povědomí o tom, jak obecně jejich vzniku předcházet. Výsledný produkt kompostování – kompost, je k dispozici pro potřeby příslušné komunity, případně je využit v prostoru zeleně, kde se kompostér nachází.
Kolik lidí či komunit se zapojilo? U kterých komunit se projekt setkal s největší odezvou?
Průběžně se komunitní kompostování rozšířilo na stávajících deset míst, kde jsou za tímto účelem situovány určené typy kompostéru. Celkový počet zapojených lidí se na každém místě liší – přibližně se jedná o 15-20 domácností na kompostér.
Kompostéry mají pro svůj „provoz“ svého správce/správkyni, a s těmito lidmi udržujeme průběžný kontakt. Probíhají i nárazová setkání správců se zástupci úřadu MČ. Za zmínku pak stojí společná iniciativa Městské části Praha 10 a organizace Ekodomov s názvem Zelená zákoutí, jejímž výsledkem byla úprava prostranství kolem vybraných kompostéru a snaha o jejich zatraktivnění.
Nutno ještě podotknout, že na Praze 10 kromě samotné iniciativy komunitního kompostování byly pro potřeby místních obyvatel poskytnuty z dotačních výzev i zahradní kompostéry. Celkem se jedná u 1 200 ks kompostérů. Ty jsou většinou umístěny na zahradách rodinných domů, ale některé z nich můžou rovněž plnit roli komunitního kompostování - např. situováním na dvoře, předzahrádce či ve vnitrobloku bytového domu, kdy je kompostér dostupný většímu počtu lidí.
Jakou formou komunitní kompostování probíhá?
Pro fungování komunitního kompostování je nezbytná role správce – správkyně. Jde o angažovaného člověka, většinou iniciátora kompostování, který komunikuje se „svou“ komunitou, dohlíží na průběh kompostování a je ve spojení se zástupcem radnice pro domluvu oprav či údržby kompostéru.
Na každém kompostéru jsou informace o skladbě vhodného, a naopak i nežádoucího, organického materiálu, který lze do kompostéru vkládat a kontakt na správce pro ty, kteří by se chtěli do kompostování zapojit. Některé kompostéry jsou uzavřené a přístup k nim mají jen samotní uživatelé.
Kompostéry jsou většinou dvoukomorové, a poté co je kompost vyzrálý, domluví se komunita na jeho využití. To mnohdy probíhá formou použití na záhonech, rozhozením pod keřové porosty v místě, ale někdy je kompost v nádobkách nabídnut k rozebrání. V mezičase si komunita domlouvá i překopávání kompostovaného materiálu, které je potřebné pro urychlení a zefektivnění procesu zrání.
Kolik bioodpadu bylo od počátku projektu v rámci komunitního kompostování uloženo?
Na takto formulovanou otázku odpovědět nelze, protože díky kompostování žádný bioodpad nevzniká. A právě bezodpadový přístup je základním benefitem celé této aktivity.
Zjistit zpětně, kolik kompostu, bylo takto využito, a kolik bioodpadu díky této iniciativě nebylo vyprodukováno, dost dobře možné není.
Každá kompostovací komunita funguje trochu odlišným způsobem. Někde jsou angažovanější, jinde se tomu věnují méně. Během let bylo taky nutné řešit různé obměny - např. přestěhování kompostéru na jiné místo, zainteresováni jiného správce, přerušení kompostování z důvodu oprav atd.
Osvědčilo se komunitní kompostování a bude se v něm nadále pokračovat?
Vnímáme sílící zájem nejen o kompostování, ale i komunitní zahradničení, které se bez kompostéru neobejde. Radnice MČ se snaží tyto aktivity podporovat i formou zacílených grantových výzev.
Třetím rokem na Praze 10 realizujeme rozsáhlejší komunikační kampaň „Desítka bez odpadu“, jejíž nezanedbatelnou součástí je právě kompostování.
Kromě samotné podpory fyzického kompostování, jsou organizovány i informační a edukační akce, vznikají informační podklady, jež jsou průběžně propagovány na sociálních sítích, webových stránkách či radničním periodiku. K dispozici jsou například brožurky pro zájemce o zahradní kompostéry; sestaven byl podklad Desatero kompostování na Praze 10, jenž je součástí elektronicky dostupné brožury Praha 10 bez odpadu, a kompostování je propagováno i na veřejných akcích jako je Den Země, Reuse den nebo formou tzv. kompostovací poradny na farmářském tržišti.
Domlouváme také kompostovací divadélka pro některé mateřské školky. Ve všech zmiňovaných aktivitách bychom na Desítce měli pokračovat a věřím, že zájem o kompostování se bude nadále zvyšovat.
Jak úspěšné jsou aktivity Prahy 10 v oblasti předcházení vzniku odpadu?
Městská část Praha 10 získala za své bezodpadové a kompostovací aktivity ocenění v roce 2021 jako vítězný projekt v soutěži Komunální projekt roku 2021 v kategorii Ekologický projekt; a v roce 2022 jako vítěz v kategorii Inovace s environmentálním zaměřením.
Komentáře