Rozpínající se města a jejich infrastruktura rozdělují krajinu na menší díly, a tak ovlivňují volně žijící zvířata a ekosystém. „Bez zdravé krajiny a půdy nemůžeme existovat. Díky krajině produkujeme většinu jídla a stavíme v ní své domovy. Zdravá a funkční krajina je nezbytná pro život všech druhů živočichů i rostlin na souši i ve vodě. Půda, jež tvoří jednu ze základních složek krajiny, je velmi složitým a často podceňovaným prvkem, který překypuje životem. Naneštěstí způsob, jakým v současné době využíváme krajinu a půdu v Evropě a ve světě, není udržitelný," uvádí na svých stránkách CENIA, česká informační agentura životního prostředí, která publikaci Signály 2019 ,,Krajina a půda v Evropě” v českém jazyce zveřejnila.
V roce 2018 dokončil Evropský program monitorování Země Copernicus další kolo celoevropského mapování, jež poskytlo základní údaje pro podrobnou analýzu krajinného pokryvu a částečně i využívání půdy v členských zemích EEA a v zemích, které s EEA spolupracují, kterou provedla agentura EEA.
Podle těchto výsledků monitorováníen Corine (Koordinace informací o životním prostředí), zůstává krajinný pokryv v Evropě od roku 2000 relativně stabilní. Orná půda a trvalé kultury pokrývají 25 %, pastviny 17 % a lesy 34 % území. Při bližším zkoumání nedávných změn krajinného pokryvu se však objevují dva pozoruhodné trendy.
Zaprvé pokračuje rozpínání měst a betonové infrastruktury. Ačkoliv umělé povrchy pokrývají méně než 5 % širšího území EEA, přesto byla mezi lety 2000 a 2018 zasatavěna (zakryta betonem nebo asfaltem) rozsáhlá oblast, která je o něco menší než Slovinsko. Dobrou zprávou je, že tempo růstu oblastí s umělými povrchy se zpomalilo, z 1 086 km2 ročně v letech 2000–2006 na 711 km2 ročně v letech 2012–2018.
Za druhé byly největší ztráty zaznamenány u zemědělské půdy, zejména v důsledku rozpínání měst a ukončení zemědělské činnosti, zatímco celková zalesněná plocha zůstala stabilní. Úbytek plochy orné půdy, pastvin a přírodních travních porostů se podobá velikosti nárůstu plochy umělých povrchů. A protože většina evropských měst byla postavena na úrodné půdě a byla jí obklopena, umělý povrch často zabírá úrodnou zemědělskou půdu. Naštěstí se zdá, že ubývání zemědělské půdy se výrazně zpomalilo a v období 2012–2018 se téměř zastavilo.
Intenzivní využívání krajiny ovlivňuje půdu a její funkce. Krajinu utváří urbanizace, rostoucí počet obyvatel a rostoucí ekonomika na jedné straně a opouštění půdy na straně druhé. V Evropě nyní více lidí obývá a využívá menší území. Zatímco některé oblasti čelí úbytku obyvatelstva a poklesu zemědělských a hospodářských činností, jiné oblasti, a to městské i zemědělské, jsou využívány stále intenzivněji.
Půda představuje téměř neviditelnou interakci mezi obrovskou rozmanitostí půdních organismů, organickou hmotou z rostlin a kořenů a materiálem ze zvětralých hornin a sedimentů. Tuto citlivou biominerální vrstvu na zemské kůře lze považovat za ekosystém v pravém slova smyslu. Intenzivní využívání půdy může různými způsoby významně ovlivnit půdu a její funkce. Patří sem zakrývání půdy, eroze, zhutňování a kontaminace.
„To má závažné dopady na život na zemi. Proto je nutné změnit způsob, jakým půdu a krajinu využíváme a zefektivnit využívání zdrojů, které poskytuje. To bude vyžadovat ucelený pohled na krajinu se všemi souvisejícími činnostmi," uzavírá na svém webu Cenia.
Více informací o měnící se krajině a půdě v Evropě najdete zde.
Zdroj: CENIA
Foto: ilustrační/ redakce archiv
Komentáře