Na Krajském úřadě Ústeckého kraje se uskutečnilo první zasedání kůrovcového kalamitního štábu, který zřídila Rada Ústeckého kraje. Jednání se zúčastnila Lubomíra Mejstříková, 1. náměstkyně hejtmana, Michal Kučera, radní pro oblast regionálního rozvoje, zemědělství a rozvoje venkova a přizvaní hosté.
Hosté v rámci jednání prezentovali činnost organizací, jejichž jsou zástupci. V návaznosti na kůrovcovou kalamitu dále proběhla identifikace problémů, s kterými se správci a vlastníci lesů setkávají a v následujících letech budou setkávat. Jde zejména o neochotu/nečinnost některých vlastníků lesů při zpracovávání lýkožroutem napadených porostů, požadavků orgánů ochrany přírody na ponechávání stojících suchých/odumřelých stromů (zejména ve vztahu k bezpečnosti pohybu osob v lesích), neinformovanost občanů a návštěvníků lesů o nutně probíhajících činnostech, snížení retence vody v lesích, vysoké stavy zvěře, které jsou limitujícím faktorem jak pro umělou, tak i přirozenou obnovu lesů atd.
Z prezentovaných dat a diskuse vyplynulo, že největší výskyt kůrovcem napadených porostů je především v oblastech Děčínska, Rumburska, Litoměřicka ale lokálně i na Chomutovsku. U prvních tří oblastí se bohužel jedná o turisticky velmi navštěvované oblasti (Labské pískovce, Národní park České Švýcarsko, Lužické hory, České středohoří).
Náměstkyně hejtmana Lubomíra Mejstříková navrhla, že Ústecký kraj by mohl prostřednictvím médií, ale i svých zřizovaných společností (např. Doprava Ústeckého kraje), či obecně prospěšných společností, kde je Ústecký kraj zakladatelem, či spoluzakladatelem (např. Destinační agentura České středohoří, České Švýcarsko), informovat občany a návštěvníky kraje jednak o stavu v konkrétních lokalitách, možných omezeních, důvodech těchto omezení, ale i o možných rizicích. „Tyto informace by mohly být ze strany Ústeckého kraje sdíleny s místními samosprávami, ale i provozovateli a správci sítí, komunikací,“ uvedla Mejstříková s tím, že hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller vyvine iniciativu za účelem získání finančních prostředků pro likvidaci následků kůrovcové kalamity.
Další zasedání kůrovcového kalamitního štábu se bude konat nejpozději ve 3. čtvrtletí roku 2021, kdy by již měly být k dispozici částečné informace o množství zpracovaného kůrovcového dříví z letošních rojení a dále informace o vývoji a rozsahu napadení dalších smrkových porostů na území Ústeckého kraje.
Komentáře