Do Poradny jsme obdrželi dotaz, jak nakládat s přečištěnými odpadními vodami v případě, že z důvodu ochranného pásma není dovolen jejich vsak. V průběhu roku je povoleno s vodou zalévat, v zimě je třeba ji vyvážet, avšak okolní ČOV nechtějí přečištěné vody, ani kaly vyvážet.
Informace z dotazu:
Jedná se o rekreační objekt, kde byla stavebním odborem schválena přístavba minulým majitelům. Objekt zakoupil nový majitel a zažádal o změnu stavby před kolaudací. U objektu byla stávající jímka, ale pouze 3 m3. Nový majitel chtěl ekologickou variantu s domovní ČOV a jímkou, aby mohl zalévat 1000m2 pozemek, který je využíván jako užitková a okrasná zahrada.
Jednání s úřady zařizovala projektantka, ale dráhy zakázaly zasakovat vodu, protože se objekt nachází v jejich ochranném pásmu. Na druhou stranu pozemku zasakovaní vyřešit nešlo z důvodu zasíťování. Vodoprávní úřad povolil zalévání s tím, že v zimě zalévat nelze. Objekt však má být užíván i v zimním období.
Velké čističky přečištěné vody nechtějí. Projektantka přečištěné vody vůbec neřešila. ČOV je pro 2-5 osob, kdy kvalita přečištěných vod je schválena pro zasakování do podzemních vod. Hydrogeologie vyšla dobře. Potok nikde v dohledu neteče.
Odpovídá Ing. Jaromír TOMŠŮ, jednatel SATTURN HOLEŠOV spol. s r.o.:
Podle Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. se provádí tzv. kategorizace domovních ČOV, jejímž cílem je rozdělení výrobků do třech kategorií s ohledem na dosahované hodnoty účinnosti čištění odpadních vod a tím i stanovení limitních hodnot přípustného znečištění povrchových vod vypouštěním přečištěných odpadních vod do kanalizace či povrchových vod – např. potoku. Celý povolovací proces domovní ČOV zpravidla řeší specializovaný projektant, který vyřeší i otázku „ kam s přečištěnou vodou“.
V případě, že se jedná o rekreační objekt – chatu, která je využívána celoročně, je pak otázkou, zda jde o trvalé využívání, tj. 7 dní v týdnu, nebo jen víkendové a občasné. Z toho totiž plyne množství produkované odpadní a tedy i následně přečištěné odpadní vody.
Standardně se počítá produkce odpadních vod ve výši 100 l/ osoba/ den. Podle počtu osob, které se v objektu vyskytují, si lze spočítat, kolik odpadní vody domácnost reálně produkuje. Pak je potřeba zvážit, jak dlouho trvá období, kdy se nedá zalévat pozemek. Řešením může být pořízení větší akumulační nádrže, např. 10-12m3 .
Dále předpokládám, že rekreační objekt patří do nějaké obce, kterou buď protéká nějaká vodoteč nebo zde existuje dešťová kanalizace.
Zmiňovaná DČOV splňuje podmínky NV č. 401/2015 Sb., pro vypouštění přečištěných OV do vod povrchových nebo do kanalizace. Takže by to pak muselo být tak, že se akumulovaná přečištěná OV odveze a vypustí právě tam. Informaci, zda má vaše obec dešťovou kanalizaci, zjistíte přímo na obecním úřadě. S nimi je nutné dohodnout, zda umožní využívat dešťovou kanalizaci. Pokud domovní ČOV splňuje požadavky NV č.401/2015 Sb., neměl by v tom být problém.
Poznámka: Informace, zda má obec dešťovou kanalizaci, by měla být uvedena přímo na webových stránkách obce a také na webu kraje – PRVKUK (plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje).
Další variantou může být možná i zřízení malé vodní plochy na pozemku - jezírka nebo rybníčku, kde by se rovněž nějaké množství přečištěné vody absorbovalo.
Řešením rovněž může být varianta vyvážet vody do kompostáren, kde by s ní zalévali.
V uvedeném případě se nabízelo ještě další řešení - odebírání přečištěné vody určené k zalévání jiným občanem, který ji využije k doplňování svého rybníčku, kde mu voda vysychá. V tomto případě je však třeba ještě spočítat, kolik je vyprodukováno přečištěné odpadní vody z objektu a kolik by jí bylo využito k doplňování rybníčku. Mohlo by se totiž stát, právě v zimním období, že by nebylo kde přečištěnou vodu akumulovat. Pak by bylo třeba zvětšit objem stávající nádrže, např. přidáním další (princip spojených nádob).
Komentáře