Lužní lesy nad soutokem Moravy a Dyje, známé také jako Soutok nebo Moravská Amazonie, jsou přírodně nejbohatší lesy u nás. Pro řadu druhů živočichů, hub a rostlin jsou hlavním nebo jediným místem výskytu u nás. Vlastníkem je český stát, který se před více než dvaceti lety zavázal k jejich ochraně. Tu dosud nebyl schopen zajistit. Toto cenné území ale řádnou péči a ochranu potřebuje nutně a co nejdříve.
Odborné společnosti sdružující více než 9 000 odborníků a zájemců o nejrůznější složky naší přírody tak znovu vyzývají k řešení největšího problému ochrany přírody u nás. A staví se tak po bok více než 15 tisíc občanů žádajících důslednou ochranu jihomoravských lužních lesů Peticí za záchranu Moravské Amazonie.
Lesy České republiky, jejichž postoj ochranu lužních lesů dlouhodobě blokoval, už se vyhlášení chráněných území nebrání. Zajištění územní ochrany, tedy vyhlášení CHKO a sítě přírodních památek a rezervací, je tak příležitostí především pro adekvátní péči a efektivní hospodaření v souladu s přírodou, ale i zachování oblasti pro volnočasové aktivity místních i přespolních.
„Rychlé zajištění funkční ochrany Soutoku formou přírodních rezervací a památek a chráněné krajinné oblasti, tak jak je navržena, je naprosto nezbytné, abychom mohli zachovat jeho jedinečné přírodní hodnoty,” říká Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické. „Na potřebě ochrany lužních lesů se shodují odborníci napříč obory. Soutok je území takových kvalit přírodních i kulturních, že nutnost jeho ochrany vidí jasně i veřejnost,” dodává.
O ochraně lužních lesů se jedná už půl století. Po roce 2000 tu měla vzniknout chráněná krajinná oblast. V roce 2011 vláda rozhodla, že zde má být vyhlášena řada menších chráněných území. Návrh jejich soustavy existuje od roku 2014. V programovém prohlášení vlády z roku 2022 je dokonce uveden národní park, teď je v přípravě chráněná krajinná oblast.
„Vyhlašování CHKO je komplexní záměr, proto musí zároveň běžet vyhlašování přírodních památek a rezervací. Krajský úřad Jihomoravského kraje loni v prosinci vyhlásil tři menší rezervace, další je těsně před vyhlášením. Ministerstvo životního prostředí, ale s vyhlašováním národních přírodních rezervací a památek z nepochopitelných důvodů otálí. Zatím nejsou vyhlášeny ani národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy a národní přírodní památka Soutok, záměr na jejich vyhlášení přitom MŽP oznámilo už v letech 2019 a 2020. Záměr na vyhlášení dalších území nebyl ani ohlášen. Příroda Soutoku tak stále efektivně chráněná není,“ říká profesor David Storch, předseda České společnosti pro ekologii.
Lužní lesy na Soutoku jsou nositelem mnoha národních i mezinárodních ochranářských titulů. Žádný z nich ale potřebnou ochranu nepřinesl. „Vhodným nástrojem ochrany jsou chráněná území. Ta ale v lužních lesích zabírají menší rozlohu než chráněná území v Praze.“ dodává předseda České botanické společnosti, profesor Karel Prach.
„Absence územní ochrany Soutoku je zcela jasně jedním z největších dluhů našeho státu vůči přírodě a již dávno se stala také mezinárodní ostudou,” říká doktor David Král, předseda České společnosti entomologické. „Situace ohledně územní ochrany se už desítky let prakticky nemění a stav lužní krajiny se setrvale zhoršuje. Je proto potřeba urychlenědotáhnout vyhlašování sítě přírodních památek a rezervací a také chráněné krajinné oblasti,” uzavírá.
Komentáře