Přestupky podle zákona o ochraně ovzduší spáchané fyzickými osobami nepodnikajícími projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Přestupky podnikajících fyzických osob anebo osob právnických, jsou-li spáchány v souvislosti s provozem stacionárních zdrojů, které nejsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší nebo nejsou spáchány v souvislosti s provozem stacionárních zdrojů, projednává Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Dozor nad dodržováním povinností podle zákona - Příslušné orgány
Přestupky podle zákona o ochraně ovzduší spáchané fyzickými osobami nepodnikajícími projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Přestupky podnikajících fyzických osob anebo osob právnických, jsou-li spáchány v souvislosti s provozem stacionárních zdrojů, které nejsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší nebo nejsou spáchány v souvislosti s provozem stacionárních zdrojů, projednává Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Přijímání podnětů
Přijímání podnětů se obecně řídí § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Jakmile obecní úřad obce s rozšířenou působností obdrží podnět, který se týká tvrzeného porušení povinnosti provozovatele spalovacího stacionárního zdroje, má několik možností, jak dále postupovat.
Obecně je správní orgán povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední (obecně platí pro podněty k zahájení správního řízení, postup se obdobně použije též pro podněty k zahájení kontroly), na jeho zahájení však není nárok, tedy správní orgán podnět posoudí a na základě tohoto posouzení rozhodne, jak bude dále postupováno.
Aby byl ten, kdo podnět podal, informován o postupu ve věci, je nutné o to požádat. V případě, že požádal, je správní orgán povinen mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy správní orgán podnět obdržel, sdělit, že řízení zahájil, že neshledal důvody k zahájení řízení, nebo může sdělit, že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. V případě, že nepožádal, nemá správní orgán vůči tomu, kdo podnět podal, žádnou informační povinnost.
Důkazní prostředky
Obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o uložení sankce povinen shromáždit takové důkazy, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. V ustanovení § 50 odst. 1 správního řádu je příkladně vymezeno, co může být podkladem pro vydání rozhodnutí; zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé.
Pokud zákon nestanoví, že některý podklad je pro správní orgán závazný, hodnotí správní orgán podklady, zejména důkazy, podle své úvahy; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci řízení (srov. § 50 odst. 4 správního řádu).
Zákon tedy ponechává na správním orgánu, aby zhodnotil, zda připustí a provede určité důkazy, a aby posoudil jejich hodnověrnost. Hodnocení správního orgánu se pak musí objevit v odůvodnění rozhodnutí.
Jako důkazní prostředky lze využít např.:
• doklad z provedené kontroly zdroje podle § 17 odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona o ochraně ovzduší • doklad o kontrole technického stavu a provozu podle § 17 odst. 1 písm. h), příp. další informace o spalovacím zdroji a jeho provozu
• videodokumentaci
• fotodokumentaci
• svědecké výpovědi (např. sousedů apod.)
• doklad o odkládání komunálního odpadu na místa k tomu určená obcí dle § 17 odst. 4 zákona o odpadech
• doklad o nákupu či jiném nabytí odpovídajícího paliva
• analýzy vzorků popela apod.
Sankce za porušení povinností
Porušení povinností stanovených zákonem o ochraně ovzduší ze strany fyzických osob nepodnikajících je v souladu s § 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) a § 23 zákona o ochraně ovzduší přestupkem.
Za přestupek lze, v závislosti na závažnosti porušení zákonné povinnosti, uložit pokutu ve výši až do 20 000 Kč, resp. 50 000 Kč (srov. § 23 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší). Porušení povinností stanovených zákonem o ochraně ovzduší ze strany právnických osob anebo fyzických osob podnikajících je rovněž přestupkem, za který lze uložit pokutu (v relevantních případech) až do výše 20 000 Kč, 50 000 Kč, resp. až 500 000 Kč, v závislosti na spáchaném přestupku.
Při rozhodování o výši pokuty přihlíží orgán ochrany ovzduší ke skutečnostem stanoveným právními předpisy upravujícími řízení o přestupcích. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností je příslušný krajský úřad.
Obecně závazná vyhláška obce
Vedle výkonu státní správy v oblasti ochrany ovzduší může obec v rámci výkonu samostatné působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky (dále také „vyhlášky“ či „vyhlášky obce“). Prostřednictvím obecně závazných vyhlášek lze regulovat specifické problémy, které v obcích s provozem lokálních zdrojů a spalováním v otevřených ohništích souvisí a nelze je dostatečně postihnout ustanoveními zákona o ochraně ovzduší.
Obecně závazné vyhlášky může vydávat jen zastupitelstvo a podmínkou platnosti všech je vyhlášení konkrétním způsobem (publikace). Znamená to, že se vyhláška obce vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.
Dnem vyhlášení je první den jeho vyvěšení na úřední desce (kromě toho může obec uveřejnit právní předpis obce způsobem v místě obvyklým). Na vyhlášení je vázaná také účinnost vyhlášky (tedy okamžik, od kterého se jí musí adresáti řídit). Vyhlášky zpravidla nabývají účinnosti 15. den po vyhlášení, obec ale může stanovit i pozdější datum (třeba od nového roku). Výjimečně, pokud to vyžaduje nějaký naléhavý obecný zájem (což musí být řádně zdůvodněno), může vyhláška nabýt účinnosti i dříve, nikdy však přede dnem vyhlášení.
Za prvotní kontrolu zákonnosti vyhlášek odpovídá Ministerstvo vnitra, kterému je obec povinna vyhlášku zaslat bezprostředně po jejím vyhlášení. Doporučené vzory obecně závazných vyhlášek obcí, kterými jsou stanoveny podmínky pro spalování suchého rostlinného materiálu za účelem jeho odstranění (anebo je toto spalování úplně zakázáno), případně podmínky možného zákazu spalování vybraných druhů pevných paliv na vymezeném území obce, jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva vnitra.
Zákaz spalování odpadu
Minimalizace negativních dopadů spalování odpadu na životní prostředí je technicky realizovatelné pouze spalováním odpadu v zařízeních k tomu určených, které dosahují potřebných technických a fyzikálních parametrů. Spalovny odpadu jsou vybaveny nejen automatickým systémem řízení spalovacího procesu zajišťujícím optimální přívod spalovacího vzduchu a jsou konstruovány tak, že v určité části jsou zajištěny vysoké teploty a doby zdržení spalin, ale jsou také vybaveny několikastupňovým systémem čištění spalin včetně neutralizace kyselých plynů a vysoce účinné filtrace prachových částic často spojené s katalytickým rozkladem chlorovaných organických látek.
Zdroj: MŽP
Foto: ilustrační/ redakce archiv
Komentáře