Slupky od brambor či cibule, ohryzky a odkrojky z ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávová sedlina, zbytky pečiva, zkrátka kuchyňský odpad. Kdo z nás ho třídí a kdo ho jen tak vyhodí… Čísla hovoří neúprosně. Zhruba jednu třetinu nádob na směsný odpad zaplníme právě zbytky z kuchyně.
Kam patří kuchyňské zbytky
1.Kompostování
Kompost je možnost číslo jedna. Kdo ji nemá, může vyzkoušet kompostování ve vermikompostérech či pomocí bokashi bakterií. Vermikompostéry umožňují rozklad bioodpadu za využití žížal. Toto kompostování je možné realizovat po celý rok. Další informace najdete v našem článku Kompostovat můžete i v bytě, zkuste vermikompostování.
Zatímco běžné kompostování vyžaduje pro rozklad odpadů přístup vzduchu a působení živých organismů, Bokashi kompostování funguje na bázi anaerobní fermentace, kdy se do bioodpadu přisypávají speciální bakterie. Jak celý systém funguje, jsme popisovali v článku Nemáte místo pro kompost a v bytě vám žížaly vadí? Zkuste kompostování s pomocí Bokashi bakterií!
V řadě měst fungují také komunitní kompostéry.
2. Sběrné nádoby na bioodpad
Do popelnice na bioodpad patří:
- Zbytky ovoce a zeleniny
- Odpad ze zahrady – ve větším množství ho odvážejte přímo do kompostárny nebo na sběrný dvůr
- Květiny a rostliny včetně zeminy
- Čajové sáčky a kávová sedlina
- Piliny, hobliny atd
- Popel ze DŘEVA
Co nepatří do popelnice na bioodpad:
- Kuchyňské zbytky živočišného původu
- Mléčné výrobky
- Obaly
- Tuky a oleje
- Podestýlka zvířat
- Textilie
Bioodpad rostlinného původu versus živočišný bioodpad
Živočišný bioodpad musí projít tzv. hygienizací, která ho zbaví choroboplodných zárodků. Obce, které využívají jako koncové zařízení bioplynovou stanici, mohou bez obav třídit i bioodpad živočišného původu. Z něj se pak získává elektřina, teplo a biometan.
Ministerstvo životního prostředí podporuje projekty na rozšíření bioplynových stanic. Vytříděním biosložky navíc obce ušetří za ukládání odpadu na skládky, což je vzhledem k rostoucím poplatkům nutné.
Komentáře