Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Elektromobilita v Česku: 5 200 veřejných dobíjecích bodů pro 28 tis. elektromobilů

| zdroj: Čistá doprava0

tommy-krombacher-Ax3_T5pNJ1k-unsplash
zdroj: unsplash.com

V Česku je provozováno 5 184 veřejných dobíjecích bodů pro 27 658 osobních bateriových elektrických vozidel. Podíl vysoce výkonných veřejných dobíjecích bodů s velmi rychlým dobíjením (150+ kW) dosáhl na konci června 6,6 % (344 bodů). Z pohledu značek jsou nejčastěji zastoupeny elektromobily Tesla (6 055), Škoda (4 365), Volkswagen (2 948), BMW (2 613) a Hyundai (2 047), vyplývá z aktualizovaných informací webu Čistá doprava, které vycházejí ze zdrojových dat Evropské observatoře pro alternativní paliva a Ministerstva dopravy.

Bateriové elektromobily v Česku

Celkem bylo k 30. červnu 2024 v Centrálním registru vozidel Ministerstva dopravy evidováno 40 584 BEVs: 11 092 kat. L, 27 658 kat. M1, 2 kat. M2, 167 kat. M3, 1 606 kat. N1, 10 kat. N2, 21 kat. N3 a 28 BEVs zařazených jako ostatní.

Nejregistrovanější bateriová elektrická vozidla dle kategorie a značky:

  • Kategorie L: HECHT (3 169), SUPER SOCO (526), AKUMOTO (490)
  • Kategorie M1: TESLA (6 055), ŠKODA (4 365), VOLKSWAGEN (2 948)
  • Kategorie M3: SOR (79), ŠKODA (43), SOLARIS (27)
  • Kategorie N1: RENAULT (179), FORD (163), MERCEDES-BENZ (158)
  • Kategorie N2: FUSO (5), FORD (4), FIAT (1)
  • Kategorie N3: VOLVO (11), MERCEDES-BENZ (6), FRAMO (3)

Během uplynulého půlroku bylo v Česku registrováno celkem 5 622 BEVs kategorie M1, 1 460 z nich bylo ojetých, tj. 26,0 %, v součtu si v letošním roce (zatím) připsala nejvíce registrací Tesla (1 987 ks, z toho 274 ojetých, tj. 13,8 %) před Škodou (489 ks, z toho 55 ojetých, tj. 11,2 %) a BMW (476 ks, z toho 264 ojetých, tj. 55,5 %). K nejpopulárnějším ojetinám z pohledu značek patřily v letošním roce Tesla (274), BMW (264), Volkswagen (220), Hyundai (105) a Nissan (66). Firemní zákazníci nejčastěji volili značky Tesla (1 538), Škoda (458) a BMW (347), ti soukromí pak značku Tesla (449 ks), před BMW (129) a Volkswagenem (128).

Nové bateriové elektromobily v zemích EU meziročně vzrostly o 1,3 %

V EU bylo od ledna do června tohoto roku registrováno 5 683 843 nových osobních vozidel (meziročně o 4,5 % více), z nich 712 637 bylo bateriových elektrických (meziročně o 1,3 % více). Bateriové elektromobily se s podílem 12,5 % staly čtvrtou nejoblíbenější volbou, nejvíce registrací si připsaly benzínové motorizace (35,3% podíl; meziročně -0,5 %), před hybridními bez externího dobíjení (29,2% podíl; meziročně +22,3 %) a dieselovými (12,9% podíl; meziročně -7,4 %), plug-in hybridy pak dosáhly podílu 6,9 % (meziročně -2,5 %).

Na relativně nízký, pouze 1,3% meziroční růst registrací nových osobních bateriových elektromobilů během uplynulých šesti měsíců v zemích EU, měla vliv zejména situace na největším evropském trhu – v Německu, kde bylo letos registrováno téměř 185 tis. BEVs, což představovalo 16,4% meziroční pokles registrací. Ještě větší relativní pokles byl evidován ve Švédsku, kde bylo registrováno téměř 42 tis. BEVs, meziročně o 19,9 % méně, a také ve Finsku (10 569 BEVs, -30,9 %). Naopak další významné trhy EU zaznamenaly růst, např. Francie (158 402 BEVs, +14,9 %), Belgie (64 404 BEVs, +47,8 %), Nizozemsko (60 338 BEVs, +4,1 %), Dánsko (38 961 BEVs, +49,0 %). V 16 zemích EU byl evidován meziroční nárůst registrací BEVs, v 10 zemích pokles, v Bulharsku pak stagnace.

„V Česku bylo registrováno 4 146 nových BEVs, což představuje meziroční nárůst o 38,6 %. 3,6% podíl BEVs na registracích napříč palivy nás mezi zeměmi EU řadí na 24. pozici, kdy za námi skončilo Polsko, Slovensko a Chorvatsko. Zásadní vliv na meziroční růst BEVs v Česku měl bezesporu také postupný náběh Záručního programu ELEKTROMOBILITA Národní rozvojové banky, který byl spuštěn v průběhu března a zejména pak poslední měsíc – červen, během něhož bylo registrováno do té doby rekordních 1 524 nových BEVs, což představovalo podíl 6,8 %. Ke konci června bylo v Česku provozováno 27 658 bateriových elektrických vozidel kat. M1, což představovalo 0,42% podíl na všech osobních vozidlech napříč palivy. V hl. m. Praze bylo registrováno 10 840 BEVs (39,2 %), následoval Středočeský (4 454), Jihomoravský (2 693) a Moravskoslezský kraj (1 727). K dispozici bylo 5 184 veřejných dobíjecích bodů, z toho 6,6 % vysoce výkonných s velmi rychlým dobíjením nad 150 kW, v zemích EU jsou tyto body zastoupeny 8,2 %,“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.

V zemích Evropské unie je provozováno téměř 770 tisíc veřejných dobíjecích bodů

V zemích Evropské unie je provozováno 767 925 veřejných dobíjecích bodů, v Česku pak počet veřejných dobíjecích bodů dosáhl téměř na 5 200, vyplývá z aktualizovaných informací webu Čistá doprava, které vycházejí ze zdrojových dat Evropské observatoře pro alternativní paliva. Téměř šest z deseti, přesněji 59,5 %, veřejných dobíjecích bodů, je k dispozici ve třech zemích EU: v Nizozemsku 21,8 %, v Německu 19,8 % a ve Francii 17,9 %. Celkem 5 184 veřejných dobíjecích bodů nás mezi zeměmi EU řadí na 14. místo, za Řecko a před Maďarsko. Z celkem 5 184 provozovaných veřejných dobíjecích bodů v Česku bylo 3 768 běžných (72,7 % AC), 1 072 výkonných s rychlým dobíjením (20,7 % DC do 149 kW) a 344 vysoce výkonných s velmi rychlým dobíjením (6,6 %).


Zdroj vstupních dat: Ministerstvo dopravy, Evropské sdružení výrobců automobilů, Evropská observatoř pro alternativní paliva, Národní rozvojová banka, web Čistá doprava

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ