Úmluva OSN o boji proti desertifikaci
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zvláště v Africe je mezinárodní dohoda o boji proti desertifikaci a zmírnění důsledků sucha prostřednictví národních akčních programů, které zahrnují dlouhodobé strategie podporované mezinárodní spoluprací a partnerskými dohodami.
Úmluva, která je jedinou úmluvou vyplývající z přímého doporučení Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, byla přijata v Paříži dne 18. června 1994 a vstoupila v platnost 26. prosince 1996. Je prvním a jediným mezinárodně závazným rámcem nastaveným tak, aby řešil problémy desertifikace. Úmluva je založena na principu participace, partnerství a decentralizace – páteři dobré správy a udržitelného rozvoje. Zapojeno je v ní aktuálně 197 zemí a jako celek i Evropská unie.
Úmluva pamatuje také na region střední a východní Evropy, jehož specifické podmínky, jako je ohroženost vodní a větrnou erozí či znečištění půd chemickými látkami, řeší příloha V. této úmluvy, platná od roku 2001. Česká republika přistoupila k úmluvě v roce 2000 a podílí se tak na celosvětové úrovni na hledání způsobů, jak zmírňovat dopady sucha a jak předcházet degradaci půdy v ohrožených oblastech. Odkaz na aktuální stránky úmluvy Světového dne boje proti suchu a desertifikaci 2019 ZDE.
Letos s mottem „Pěstujme budoucnost společně"
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v tomto roce pod mottem „Pěstujme budoucnost společně (Let´s grow the future together)“ poukazuje na to, že obnova produktivity degradované půdy a zlepšení prostředků obživy je základním předpokladem pro budoucnost lidstva.
Letos navíc uplyne 25 let od sjednání této úmluvy, což vybízí k ohlédnutí za úsilím států řešit problémy spojené s degradací půdy, včetně sucha.
Zdroj: MŽP, Wikipedie
Foto: ilustrační/ Pixabay
Komentáře