Jde sice o fosilní paliva, která nejsou uhlíkově neutrální, ale jejich spalování ve srovnání třeba s tuhými palivy produkuje daleko méně škodlivých látek. V blízké budoucnosti by se navíc mohlo více rozšířit i uhlíkově příznivější bioLPG vyrobené z obnovitelných zdrojů.
Podle studie, kterou nedávno provedli vědci z Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, v Česku lidé nejvíce zatěžují životní prostředí vytápěním, provozem klimatizací a obecně chodem svých domácností. Je to dáno hlavně častým využíváním fosilních paliv a mnohdy i zastaralou technologií vytápění s vysokými emisemi. „Elektrická i tepelná energie se ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Zejména získávání energie z uhlí je vůči prostředí velmi bezohledné, neboť se jeho spalováním do prostředí uvolňuje množství škodlivých látek,“ upřesňuje docent Vladimír Kočí, jeden z autorů studie a zároveň děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
Kvalita ovzduší se zlepšila
Celkově se ale kvalita vzduchu v České republice zlepšuje. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu už několik let klesá počet vyhlášených smogových situací a letos v zimě nebyla vyhlášena žádná. Kromě současného omezení dopravy za to může též větší využívání ekologičtějších paliv v domácnostech. „Počet smogových situací klesá soustavně od roku 2017 z tehdejších 39 až na aktuální nulu. Je zajímavé, že tento trend kopíruje dopad takzvaných Kotlíkových dotací na podporu výměny starých neekologických kotlů. Jejich první vlna byla vyhlášena v roce 2015 a právě v posledních třech letech se začíná pozitivně projevovat jejich přínos,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS).
Na rozdíl od kotlů na tuhá a kapalná paliva, jako je uhlí, dřevo nebo topný olej, mají zemní plyn i LPG daleko čistší emise. „Ve srovnání s emisemi kotlů na dřevo a uhlí obsahují spaliny z LPG a zemního plynu jen nepatrný zlomek škodlivých aromatických uhlovodíků a polétavého prachu. Využívání těchto paliv proto daleko méně zatěžuje lokální životní prostředí,“ popisuje výhody plynných paliv Jiří Karlík ze společnosti Primagas. A dodává, že LPG, které má ve srovnání se zemním plynem více než dvojnásobnou výhřevnost, je díky propanovým zásobníkům možné výhodně využívat hlavně tam, kde nelze vybudovat přípojku k plynové distribuční síti.
Budoucnost patří bioLPG
Ačkoli je možné zemní plyn i LPG považovat za ekologické zdroje energie, přece jen jde o fosilní paliva, která přispívají k produkci CO2, a nejspíš tedy i k oteplování zemského klimatu. Zemní plyn se totiž těží v ložiscích a LPG vzniká ze 40 procent jako vedlejší produkt při rafinaci ropy. Zbylých 60 procent produkce LPG se poté získává separací při těžbě zemního plynu. I za LPG by se ale v blízké budoucnosti mohla objevit uhlíkově více neutrální náhrada, takzvané bioLPG vyrobené z obnovitelných zdrojů. „BioLPG se jeví jako velmi slibné a ekologické palivo. Chemicky je úplně identické s běžným LPG a obě tyto složky se dají libovolně mísit a zaměňovat. BioLPG je už běžně v prodeji na evropských trzích a očekává se, že jeho produkce v následujících letech poroste,“ popisuje novou technologii Jiří Karlík.
BioLPG vzniká přeměnou rostlinných olejů a organických odpadů na plynné složky. Z hlediska uhlíkové stopy je bioLPG o 40 až 70 procent šetrnější než běžné LPG. Ve srovnání s naftou je pak jeho uhlíková stopa ještě menší, protože produkuje o 90 procent méně emisí CO2. Vzhledem tomu, že je bioLPG identické s běžnou směsí propan-butanu, nejsou pro jeho využívání potřeba žádné úpravy kotlů či palivových systémů aut. „Zatím se bioLPG vyrábí hlavně z rostlinných olejů. To ale není dlouhodobě udržitelné a lze očekávat, že v dalších letech se více rozvine jeho výroba z organického odpadu a celulózové biomasy,“ dodává k budoucnosti technologie Jiří Karlík. Podle údajů společnosti Primagas se očekává, že v roce 2022 naroste světová produkce bioLPG na 400 000 tun.
Foto: ilustrační/ Pixabay
Komentáře