Chlazení měst pomocí zeleně

Město je složitý systém, kde se jednotlivé plochy zahřívají a vzájemně si teplo předávají. Zástavba zadržuje teplo a města mají tedy vyšší teploty oproti okolí. Převažují zde povrchy, které přijatou sluneční energii nedokáží využít a přeměnit.

Města jako tepelné ostrovy

Města z důvodu zadržování tepla fungují jako tepelné ostrovy. Mají vyšší teplotu než jejich okolí a zejména v noci se jejich teplota velmi výrazně liší od teploty ve volné otevřené krajině. Čím větší a hustěji zastavěné město, tím větší je i rozdíl mezi teplotami. Ten může činit až 10°C (u velkoměst). Protože se teplo z povrchů měst (asfalt, beton) uvolňuje postupně, největší rozdíl teploty ve srovnání s krajinou se projeví po západu slunce a během noci.

K vyšším teplotám ve městech přispívají také energetické toky z odpadního tepla, dopravy, z chlazení budov, průmyslu atd.

Řešení pro města a obce

Minimalizace radiace – stíněním – v praxi nerealizovatelné
Maximalizovat odraz radiace – natření střechy na bílo, odraz světla by však byl velmi nepříjemný
Podpořit odvod tepelné energie z města – např. pomocí rostlin – rostliny umí vypařovat vodu (transpirace) a tím vlastně umí chladit

Velmi vhodným způsobem, jak redukovat povrchové teploty ve městech, je využít vegetaci. Vypařováním zachycené vody přispívá zeleň k ochlazování okolí. Stromy poskytují stín, takže snižují pocitovou teplotu a mohou omezovat prašnost a podíl znečišťujících látek v ovzduší.

Jak moc zeleň chladí

1 ha mladého horského smrkového dřeva za 1 slunečný den vypaří 40 000 litrů vody. To představuje stejný chladící efekt, jako kdyby na každém m2 lesa byly zapojeny 2,5 chladničky. Představuje to chladící efekt 2,7 kWh m-2 den-1.

Význam stínění vegetací

Stíněním vegetací lze vytvořit efekt vícevrstvého stínítka. Stín je kvalitní, strom na vás tepelně nezáří, je tam více vrstev listvoví.

Zeleň je ve městech nezbytná

Kombinace chlazení ve formě stínu a evapotranspirace velmi dobře funguje. Navíc má zeleň mnoho dalších funkcí: