Vláda schválila návrh nařízení, které zvýší výnos úhrady z vydobytých nerostů v současnosti těžených na území České republiky. Cílem je získat více finančních prostředků z těžby nerostných surovin pro obce, stát a nově pro kraje, na jejichž území k těžbě dochází. Právní úprava má nabýt účinnosti současně s konsolidačním balíčkem, tedy od 1. ledna 2024.
„Těžba surovin negativně ovlivňuje okolí dolů. Na nápravu těchto dopadů se využívají odvody z vydobytých nerostů. My nyní tyto kompenzace pro obce a kraje navyšujeme tak, aby tyto prostředky bylo možné využít ať už na rozvoj obcí nebo na realizaci konkrétních opatření na nápravu negativních důsledků těžby,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Díky tomu získají obce, kraje a stát do svých rozpočtů navíc zhruba 579 milionů ročně, celkem půjde asi o 1,3 miliardy korun. Nově tyto prostředky budou moci využívat také kraje s tím, že tyto prostředky budou účelově vázané na nápravu negativních dopadů těžby.“
Nejvyšší navýšení sazeb navrhuje resort o tři procenta k vypočtenému podílu sazby k referenční ceně u hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem. Navýšení o dvě procenta se týká těžby ropy, zemního plynu, stavebních surovin, vysokoprocentního vápence a ostatních vápenců a cementářských surovin. Nejméně, tedy o jedno procento, ministerstvo navrhuje u tzv. silikátových surovin, mezi které patří například drahé kameny, sádrovec, kaolín, čedič nebo živec.
Nově stanovené sazby úhrady představují vyvážený kompromis, který reflektuje navýšení prostředků na opatření na nápravu negativních důsledků těžby a rovněž zohledňuje různé energetické náročnosti těžby a úpravy dobývaných nerostů.
Navýšení výnosů se projeví v roce 2025 poté, co se podle nových sazeb zúčtují úhrady za předchozí rok. Dle vývoje v oblasti klimaticko-energetické legislativy a s ohledem na zajištění energetické bezpečnosti ČR bude nejpozději v polovině příštího roku systém úhrad v oblasti hnědého uhlí předmětem dalšího projednání.
Komentáře