Opomenout nelze ani hnojivý účinek kalů, díky zvýšenému obsahu některých prvků, jako je N, P nebo Ca (zejména u hygienizovaných kalů). Příznivý dopad aplikace kalů na růst výnosu zemědělských plodin byl již mnohými autory prokázán. Podobné zkušenosti přinesly i projekty ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Aktuálně se kaly z ČOV jeví jako velice perspektivní zdroj P a legislativa některých zemí počítá s jejich využitím jako zdroje tohoto cenného prvku, jehož světové zásoby dosavadních zdrojů, požívaných k výrobě fosforečných hnojiv, se velmi rychle tenčí.
Vedle uvedených pozitiv přinášejí čistírenské kaly diskutovaná rizika v oblasti kontaminace rizikovými prvky, perzistentními organickými polutanty a v posledních letech i tzv. „emerging pollutants“, ke kterým se řadí rezidua léčiv, povrchově aktivní látky z mycích a kosmetických prostředků, mošusové látky, atd. Evropská legislativa se snažila na tyto problémy reagovat již v roce 2001, kdy se materiál „Working document on sludge“ stal podkladem pro vypracování návrhu změny evropské legislativy (Council Directive 86/278/EEC). Ten však nebyl schválen, a tak letitá a z dnešního pohledu již zcela nevyhovující evropská směrnice, je stále platná. Většina členských zemí se proto řídí vlastní legislativou.
Novelizovaná vyhláška MŽP č. 437/2016 Sb., přináší v oblasti výčtu kontaminujících látek nově limit pro sumu polycyklických aromatických uhlovodíků. Na základě námi dříve řešeného projektu NAZV jsme doporučili zvýšení tohoto limitu z původně navržených 6 mg/kg na hodnotu 10 mg/kg a v rámci připomínkového řízení bylo toto doporučení akceptováno. Vycházeli jsme z toho, že limit 6 mg/kg, který byl navržen i ve „Working document on sludge“, a který je u nás platný pro vytěžené sedimenty (ty se ovšem mohou aplikovat na půdu až v dávce 750 t sušiny/ha/10 let), je pro kaly ČOV zbytečně striktní a velkému počtu ČOV by způsobil problém. Přitom hodnota 10 mg/kg je pro většinu čistíren ČOV bezproblémová a nepřináší zvýšenou míru potenciálních rizik. Jsme toho názoru, že současný výčet rizikových látek je z pohledu ekonomického maximálně možný a nastavení jejich limitů je pro půdu bezpečné.
Je třeba však zvážit i potenciální rizika, která mohou přinášet zvýšené obsahy těch typů polutantů, které ve vyhlášce sledovány nejsou. Kromě již uvedených „emerging pollutants“ to jsou např. polychlorované dibezo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/F). Zahraniční autoři udávají, že např. v Německu je obsah těchto látek v půdách s dlouhodobou aplikací kalů z ČOV vyšší, než v půdách industriálních oblastí. Dle našeho šetření v ČR byl zachycen 1 případ zvýšeného obsahu PCDD/F v jednom vzorku kalu z 50-ti sledovaných napříč územím ČR. Je možno takové riziko do značné míry eliminovat.
Jak se však postavit k možným rizikům, v podobě zvýšených obsahů dalších látek, zejména reziduí léčiv, která mohou přinášet určitá potenciální rizika pro zdraví člověka, ale i prostředí (např. otázka vzniku rezistence mikroorganizmů na antibiotika, při jejich opětovných vstupech do půd)? Zde může dát uspokojivou odpověď jedině další výzkum v dané oblasti.
Za zvážení by v současné stála i opatření z pohledu obezřetnosti. Tím může být např. limitování využití kalů ČOV na zemědělskou půdu, v závislosti na spádové oblasti ČOV, ke kterému přistupují některé státy EU. Možná by stálo za zvážení i uplatnění testů ekotoxicity v nové verzi vyhlášky, tak jak bylo využito ve vyhlášce o používání vytěžených sedimentů na zemědělskou půdu (společná vyhláška MZe a MŽP č. 257/2009 sb.). Tento přístup může eliminovat závažné vstupy do půd právě u těch látek, které vyhláškou nejsou sledovány.
Jsme toho názoru, že kaly ČOV by měly být z výše uvedených důvodů k aplikaci na zemědělskou půdu být dále využívány. Legislativa by pak měla stanovit přijatelnou míru rizika jejich aplikace při zachování reálných ekonomických a technických požadavků, spojených s jejich využitím. Nově řešené projekty ve VÚMOP, v.v.i. se snaží využití kalů ČOV vyjít vstříc i takovými nástroji, jakým je aplikace „Čistírenské kaly“ na Geoportálu SOWAC GIS.
Foto: ilustrační/ Hana Tomášková
Komentáře