Anketa: Měla by obec převést odpovídající výši nákladů na odpadové hospodářství na občana?

V České republice je obvyklou praxí, že poplatky vybrané od občanů na svoz a likvidaci odpadu nepokryjí skutečné náklady a obce na systém odpadového hospodářství doplácí. V řadě jiných zemí je však uzákoněno, že občané se musí podílet plnou měrou na financování svých odpadů.

Zajímalo nás, co si o tématu myslí odborní pracovníci, kteří se problematikou odpadů zabývají. Položili jsme jim proto otázku: Měla by obec převést odpovídající výši nákladů na odpadové hospodářství na občana?

Eliška Olšáková, předsedkyně SMS ČR:

Tato otázka se v rámci problematiky odpadového hospodářství řeší už několik let, nicméně stále se zachovává současný stav. Zatím co některé státy EU mnoho let přenáší veškeré náklady na likvidaci odpadů na občany, u nás stále přetrvává historické nastavení, kdy obce – dobrovolně, nesou část nákladů na svých bedrech.

Dle mého názoru je nutné si uvědomit, že pravidlo „znečišťovatel platí“, na jehož principu funguje nejen odpadové hospodářství, ale celá oblast životního prostředí, má svůj důvod. Stejně jako v případě produkce odpadních vod i množství produkovaných odpadů závisí jen a pouze na rozhodnutí každého z nás. Nikdo za mě nerozhodne o tom, zda budu používat balenou vodu, kupovat nadměrné množství potravin, které pak nespotřebuji a vyhodím a jiné. Čím více tedy produkuji, tím více bych měl zaplatit, a naopak.

Občané by si měli uvědomit, že neplatí obci jakýsi povinný poplatek, ale platí jí za službu, kterou jim obec poskytuje. Zatím co za elektřinu, vodu a další služby platím bez větších diskuzí stanovenou cenu, u odpadů mají lidé pocit, že jejich odpad je problémem obce a ta by se o něj měla postarat.

Je však důležité vysvětlovat, že čím více finančních prostředků musí obec vložit do odpadového hospodářství k dorovnání nákladů na odpadové hospodářství, tím méně může investovat do jiných možná i více potřebných oblastí života v obci - např. rekonstrukce či výstavba komunikací, úprava veřejného osvětlení, vybavení škol a školek atp. Primární je tedy si uvědomit, že nejlepší odpad je ten, který nevznikne a pokud už ho vyprodukuji, měl bych za jeho likvidaci zaplatit odpovídající částku.

Olga Dočkalová, starostka obce Sudice a členka Komise životního prostředí a energetiky Svazu měst a obcí ČR:

Já jsem pro vyrovnaný rozpočet odpadového hospodářství obce. Tak, aby si občané zaplatili své odpady. Jinak si této služby vážit nikdy nebudou a nebudou ani usilovat o předcházení odpadů.

Dnes to berou jako povinnost starosty – obce, který se má o jejich binec postarat a pokud možno za nic. Často slýchám od nerudných lidí "Platím si odpady, tak se starejte, ať mi to nesmrdí a popelnice nepřetéká! Od toho jste zde!" Jsem už na tohle alergická, protože neustále vysvětlujeme, že si platí většinou na obcích jen zlomek a zbytek doplácí obecní kasa. A pokud si budou muset zaplatit vše, tak se teprve nebudou stačit divit.

Starostové obcí, když se jich ptám, tak by to taky uvítali. Bylo by to uzákoněno, tak jako stočné a vodné. Tam taky nikdo nediskutuje. A odpadlo by licitování u vedení obcí, jestli zvednout o padesátikorunu nebo stovku za rok.

Odpadlo by i uplácení voličů předvolebními sliby "Odpady zdarma", což je kapitola sama pro sebe. Ovšem dělá to zle v regionu, protože hned občané platící poplatky poukazují, že jinde to jde zdarma. A zase vysvětlujete, že zdarma ani kuře nehrabe...

Obce by nejspíš problém neměly, ale města ano. Tam jim odpad dováží a tvoří lidé odjinud, pracující v tom konkrétním městě. Chápu, že pak nechtějí přenést vše na své občany, protože by byl poplatek příliš vysoký. Zde je na místě nějaké zastropování nebo procentní variabilita přenosu na občany.

Martin Groh, obchodní ředitel JRK Česká republika s.r.o.:

Ano, je to rozhodně fér v případě, že ale občanovi dáme nástroje a možnosti, jak mít tyto náklady pod kontrolou a snižovat si je.

Podle mého soudu není správná cesta kapitačního poplatku, který město navýší na úroveň aktuálních nákladů a postupně jej zvyšuje, adekvátně s růstem nákladů na SKO. Správná strategie je přesně opačná, tedy zavedení všech nástrojů, jak náklady na odpady snižovat, dát obyvatelům funkční nástroje ke třídění, tedy snižování drahého směsného komunálního odpadu, a zavedení spravedlivého poplatku podle reálné produkce nebo jeho lehčí verzi na kapacitu nádob.

Milan Havel, Arnika – program Toxické látky a odpady:

Osobně považuji za hlavní problém to, že odpady řeší každá obec sama. To, že je skutečný důvod, proč máme o 70 kg/ob/rok vyšší produkci zbytkových komunálních odpadů, než je průměr EU.

Pokud jde o poplatky, v řadě zemí to tak mají. Osobně to považuji, a řada starostů, se kterými jsem mluvil také, za určitou prevenci populismu. Také by to pravděpodobně vyvolalo větší tlak na obce, aby se tématem odpadů zastupitelé více zabývali.

Na druhou stranu bych klidně ponechal na rozhodnutí obce, zda dá občanům slevu – mělo by to jako sleva být vyjádřeno. Starostka jedné malé obce mi jednou řekla, že to je skoro to jediné, co mohou místním lidem nabídnout.