Rozbory skladby směsného komunálního odpadu z obcí v roce 2020

Každý sudý rok EKO‑KOM realizuje rozbory směsného komunálního odpadu (SKO) z celé České republiky a ani covidový rok 2020 nebyl výjimkou.

Na základě metodiky společnosti EKO‑KOM, a.s. byla v pravidelných čtvrtletních intervalech analyzována skladba 128 vzorků směsného komunálního odpadu pocházejícího z 15 různých lokalit. Na každé lokalitě byl odděleně analyzován vzorek ze sídlištní a venkovské zástavby a u některých větších měst i z dalších typů zástaveb (např. centrum či vilová z.). Ve všech případech se jednalo o domovní SKO, tedy nikoli veškerý odpad evidovaný pod kat. č. 200301, ale jen ten, který je většinově produkován v domácnostech.

Výsledná skladba směsného komunálního odpadu z obcí je prezentována v Tabulce č.1 váženým průměrem, který zohledňuje počet obyvatel z dané lokality žijících v konkrétním typu zástavby a produkci SKO v dané lokalitě. Uvedené směrodatné odchylky odráží heterogenitu rozborovaného materiálu.

Tabulka1: Průměrná hmotnostní skladba SKO z obcí ČR v r. 2020.

Jak je z tabulky patrné, nejvíce proměnlivou skupinou v SKO je podsítná frakce, biologická složka a spalitelný odpad. Výskyt materiálu je pak vypočítán z celkového množství SKO z obcí vykázaného do systému EKO‑KOM. Hodnoty jsou uvedené včetně možného výskytu, který vychází z uvedených směrodatných odchylek.

Bioodpad stále tvoří velkou část SKO

Největší hmotnostní zastoupení SKO tvoří spalitelný odpad, bioodpad a podsítná frakce. Podíl biologicky rozložitelného odpadu od r. 2018 v celkové skladbě mírně poklesl (o 0,8 % hm.). Jeho značná část je ale i součástí podsítné frakce, do které se dostane především drobný bioodpad (okrojky ovoce a zeleniny, tráva apod.).

Podsítná frakce je každoročně doplňkově sledována a z rozborů v roce 2020 vyplývá, že drobný podsítný bioodpad představuje dalších přibližně 14 % hm. skladby SKO. Je však potřeba vzít v potaz, že rozbory podsítné frakce jsou prováděny pouze v 1 lokalitě a analyzováno bylo 12 vzorků. Vzhledem k uvedené skutečnosti, že podsítná frakce vykazuje vysokou míru heterogenity, stejně proměnlivý je i podíl bioodpadu v ní. Zároveň je zřejmé, že podíl bioodpadu v podsítné frakci bude významně nižší např. v topné sezóně v lokalitách, kde jsou využívána tuhá paliva, a vzniká v nich tedy značné množství popelu.

Pro snížení produkce SKO je bioodpad jednou z klíčových komodit. Detailní skladbu bioodpadu z SKO, ukazuje Tabulka č. 2. Pro účely rozborů dělíme bioodpad na ten z domácností (zbytky vařené stravy, prošlé potraviny, okrojky ze zeleniny a ovoce, maso, kosti,…) a bioodpad ze zahrad, kam řadíme trávu, listí, veškeré zbytky rostlinného původu (i z pokojových rostlin, truhlíků a balkonů), starou zeminu apod.

Tabulka2: Zastoupení bioodpadu ve směsném komunálním odpadu ze sídlištní a venkovské zástavby.

Jak je z tabulky patrné, v SKO z obou typů zástaveb končí převážně odpad z domácnosti. Bioodpad ze zahrad tvoří jen 13,5 % hm. z celkového množství bioodpadu ze sídlištní zástavby a 26,5 % hm. ze zástavby venkovské. Od roku 2021 se tato kategorie dočká nového rozdělení na kompostovatelný a nekompostovatelný bioodpad, kterým chceme lépe vystihnout využitelnost daného odpadu.

Vývoj výskytu jednotlivých odpadních materiálů

Vývoj míry výskytu hlavních materiálových skupin ve směsném komunálním odpadu v letech 2008-2020 ukazuje Graf 2. Kategorie ostatní odpad zahrnuje textil, minerální a nebezpečný odpad, elektroodpad a nápojový karton.

Při roční produkci domovního SKO 2 074 tis. t vykázané do systému EKO‑KOM za rok 2020 můžeme vypočítat tzv. měrnou produkci SKO produkovanou v domácnostech na ob./rok. Ta se za posledních 10 let snížila z 221 kg/ob./rok na 194 kg/ob./rok.

Podíl vytříditelných složek - tj. papír, plast, sklo, kovy a nápojový karton, klesl v průměru o 3 kg/ob./rok od roku 2018. Je ovšem nutné připomenout, že není možné veškerou matematicky stanovenou hmotnost těchto složek považovat za skutečně recyklovatelnou/využitelnou. Data však ukazují, že stále existuje potenciál pro získání těchto komodit z SKO navýšením odděleného sběru, či odtříděním v rámci procesu výroby paliv z SKO.

Hmotnost teoreticky využitelných odpadů obsažených v SKO  může být v některých případech, např. u papíru, ve skutečnosti nižší díky  možnému znečištění jiným odpadem či druhotně získanou vlhkostí. Vzestupný trend naopak vykazuje produkce spalitelného odpadu, která od roku 2010 narostla o 19 kg/ob./rok.