Dostáváme řadu zajímavých dotazů, ať již napřímo nebo prostřednictvím našíPoradny. Jeden z nich, který se týká ošetření recyklace vyčištěných vod, jsme se rozhodli zveřejnit. Odpověď Filipa Wannera z ENERGIE AG Bohemia, s.r.o. by mohla zajímat širší řady našich čtenářů.
Dotaz z Poradny:
Měl jsem povolení k vypouštění odpadních vod z ČOV do vod podzemních, avšak už mi zaniklo a nechtějí se mi činit pravidelně rozbory. Ale vody z ČOV nejdříve hromadím v retenční jímce a odtud přepadem do vsaku. Dnes už mám trávník a potřebuji tuto vodu na zálivku s tím, že jsem přepad z retenční jímky zaslepil a zalévám s ním trávník o rozloze 1400 m2. Budu k tomuto účelu muset mít rovněž povolení vodoprávního úřadu?
Filip Wanner, ENERGIE AG Bohemia, s.r.o.:
Vodní zákon v § 38 zná pouze nakládání s odpadními vodami jejich vypouštění do vod povrchových, vod podzemních či jejich převoz na jinou ČOV. Všechny ostatní způsoby nakládání s odpadními vodami by se měli řešit podle zákona o odpadech.
Pokud dotyčný nevypouští odpadní vody do vod povrchových či podzemních, nemůže samozřejmě od vodoprávního úřadu získat platné povolení. Na druhé straně podle § 38, odstavec 8, může vodoprávní úřad, nebo ČIŽP vyzvat toho, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtoké jímce, aby předložil doklady o odvozu odpadních vod za období posledních 2 kalendářních let.
Dotyčný sice akumuluje odpadní vody z DČOV v bezodtoké jímce, zákon ale nezná pojem vyčištěné odpadní vody. Neprovádí se rozbory, takže se neví nic o kvalitě vody. Tím, že se neprovádí žádné rozbory, se zároveň neví, v jakém stavu je samotná DČOV a zda vůbec dochází k alespoň částečnému čištění. Zálivku trávníku lze navíc možná akceptovat v létě, v zimních měsících se ale jedná o vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Sice dotyční píše, že přepad z retence zaslepil, ale co bude dělat s odpadní vodou, když nebude moci zalévat trávník?
Nejvhodnější by bylo, aby se dotyčný vydal na místně příslušný vodoprávní úřad, a zkonzultoval s ním tuto situaci. V opačném případě se totiž může stát, že v budoucnu by mohl vodoprávní úřad žádat vysvětlení, proč provozuje DČOV bez platného povolení, jakým způsobem nakládá s odpadními vodami a kde má doklady na vývoz jím produkovaných odpadních vod na vhodnou ČOV.
Své dotazy týkající se odpadového hospodářství, vodohospodářství, dotací apod. můžete směřovat do naší Poradny:
Petr Walter - Walter@seznam.cz 24.4.2022 21:11
Výše uvedený článek jsem si přečetl a nelze úplně souhlasit. Já totiž DČOV provozuji s tím, že přesně takto konám. DČOV je rádně zkolaudovaná přesně s tím, že za DČOV mám nepropustnou nádrž o objemu 7m3 a v léte, zvláště v období sucha tuto (přečistěnou, termonologii "Bílou vodu") používám k zálivce. Respektive zavlažování trávníku o rozloze cca 1200m 2 a to zejména v suších období. Tato voda je na zalvažování velice vhodná. Sice jsem musel mít vypracovaný hydrologický posudek o tom, že tato voda neznečiští podzemní vody. Ono je to trochu spíše obligatorní, neboť ,jednak je voda řádně přečištena, kdy účinnost ČOV má dosahovat 87% uroveň přečistění a i kdyby ne, tak zejména v létě dojde k velice rychlému odparu vody. Zvláště poté kdy výška travního lože s kořenovým valem je 10cm, pod tím cca 40cm ornice a následně cca 2m jílu než je trošku propustná vrstva šterkopísku. Tudíž samozřejmě při této ploše nemůže při takto rozložitém pozemku voda prosáknout do spodní vod, neboť dojde právě k odparu. A navíc, pokud Vám zemědelci na vedlejším poli rozstřikují kejdu od vepřů přímo na pole, tak co řešíme? A v zimních měsících lze samozřejme souhlasít s výše uvedeným komentářem pana F. Wannera, že k odparu nedojde a rosltiny ji nespotřebují, ale pak je možnost tuto vodu čerpat a zpětne užívat v domě, samozřejmě pouze jako "užitkovou" kdy je vhodná pro opětovné splachování WC. Takže opravdu v tomto koloběhu se 7kubíková nepropustná jímka plní max. 1 x za zimu, kdy ji samozřejmě člověk nechá vyvézt společně s aktivním kalem z DČOV, který je nutné za určitý čas rovněž vyvézt.