Pokud se situace nezačne zlepšovat, mohlo by se to odrazit i na kvalitě pitné vody. Proto jsme se obrátili na odborníky s několika otázkami k tomuto tématu.
Kolik a jak kvalifikovaných zaměstnanců by bylo potřeba k bezproblémovému fungování vodohospodářské infrastruktury?
Anatol Pšenička, generální ředitel Severomoravských vodovodů a kanalizaci Ostrava:
„V současnosti na trhu práce poptáváme profese jako provozní montér, provozní elektrikář, strojník vodohospodářského zařízení, čistič kanalizačních zařízení, ale také technické profese, jako je technolog, technici středisek vodovodů a kanalizací, kteří by měli vystudované vodohospodářské obory.
S výše uvedenými problémy se dramatičtěji potýkají kolegové v Čechách, nicméně ani v moravskoslezském regionu není situace jednoduchá. Dochází k opakovaným výběrovým řízením, zaměstnanci častěji odcházejí za lepší mzdou (Ad 2). V některých případech jsme nuceni přijímat zaměstnance i s nižší kvalifikací nebo bez odpovídající praxe. To klade zvýšené nároky na zvyšování jejich kvalifikace uvnitř společnosti prostřednictvím různých typů školení, aplikací mentoringu ze strany zkušenějších kolegů atd.“
Ondřej Beneš, VEOLIA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s.:
„Tato otázka souvisí s komplexností a regionalitou infrastruktury. Obecně je možné počítat průměrně s cca 18 zaměstnanci, zajišťujícím činnost vlastníka, správce a provozovatele na 10 tis. zásobovaných obyvatel.“
Proč je situace taková jaká je?
Filip Wanner, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR:
„Odchod kvalifikovaných pracovníků do zaslouženého důchodu. Nezájem mladých o technické obory. Prakticky nulová míra nezaměstnanosti a dlouhodobý převis volných pracovních míst. Za této situace obor VaK nemůže dostatečně prodat jednu ze svých předností, když vzhledem k povaze činnosti se jedná o obor velice stabilní, nepodléhající ekonomickým propadům a nabízí jistotu zaměstnání i v dobách ekonomické krize. Vzhledem k cenové regulaci obor VaK nepatří k oborům s nadprůměrnými výdělky.“
Anatol Pšenička, generální ředitel Severomoravských vodovodů a kanalizaci Ostrava:
„Nedostatek kvalifikovaných lidí obecně souvisí s velmi nízkou nezaměstnaností, která je v současnosti realitou i v Moravskoslezském kraji, jinak spíše v minulosti spojovaným s vyšší mírou nezaměstnanosti související s restrukturalizací tradičního průmyslu po útlumu těžby černého uhlí a snížení výroby v hutích.
Zásadní je pochopitelně také úroveň mezd, kdy jednotlivé obory bojují vyššími mzdami o kvalifikované zaměstnance na trhu práce. Vodárenství jako přísně regulovaný sektor v tomto ohledu obtížně konkuruje například strojírenským firmám, nebo novým investorům, kteří do regionu přicházejí, a je pro ně životně důležité získat pro start podnikání kvalifikovanou pracovní sílu.
Ve vodárenství probíhá v posledních letech také tzv. generační obměna. Je běžné, že zde pracují lidé 30 a více let. Ti v současnosti odcházejí do důchodu a je problém je nahradit stejně kvalifikovaným personálem. Tento problém řeší v regionu všechny tradiční průmyslové podniky (těžba černého uhlí, hutnictví, strojírenství…).“
Ondřej Beneš, VEOLIA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s.
„Obor postrádá atraktivitu a uplatňovaná cenová regulace (vč. explicitního zákazu uplatňování zaměstnaneckých benefitů do ceny, kterou zavedlo Ministerstvo financí od 2020), politizace cen a konečně konjunktura nábřeží práce znamenají, že se situace v dohledné době nejspíše nezlepší.“
Existuje nějaké řešení, které by mohlo situaci vyřešit, a čemu můžeme čelit, pokud se situace nezlepší?
Filip Wanner, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR:
„Popularizace oboru VaK mezi studenty základních a středních škol. Vyšší míra respektu k oboru ze strany politické reprezentace, médií. Řadu činností nelze automatizovat. Nedostatek odborných pracovníků může u větších společností vést ke zvýšeným nákladům (externí dodávky služeb), či volbě nákladově méně efektivních řešení s dopadem na konečnou kalkulaci vodného a stočného. U menších společností (obec) lze hovořit i možnosti ohrožení dostát všem povinnostem, které z vlastnictví a provozu vyplývají ze zákonů, nařízení vlády a vyhlášek ČR.“
František Kožíšek,Státní zdravotní ústav
„Na otázku bych odpověděl takto: Řešení je dvojí. Buď obce svěří provozování nějaké profesionální vodárenské firmě nebo se více obcí sdruží do nějakého většího svazku za účelem provozování jejich vodárenské infrastruktury a pak už si budou moci nějakého profesionálního pracovníka dovolit. Pokud se situace v tomto směru nezlepší, budou mnohé malé vodovody stále potenciálním zdrojem zdravotního rizika pro odběratele vody.“
Anatol Pšenička, generální ředitel Severomoravských vodovodů a kanalizaci Ostrava:
„Řešením je jednoznačně zvýšené úsilí ve vzdělávání, zvyšování kvalifikace stávající i nově přicházejícího personálu a spolupráce se školami v regionu. SmVaK Ostrava dlouhodobě úzce spolupracují s VŠB-TUO Ostrava, kde je akreditovaný obor Technologie a hospodaření s vodou. Tito absolventi velmi často přicházejí do naší společnosti na technické pozice. Probíhají také jednání o podpoře vybraných učňovských a středoškolských oborů.
Situaci SmVaK Ostrava řeší důrazem na další vzdělávání, umožněním dodatečně získat potřebnou kvalifikaci, případně dalšími benefity a vyšším růstem mezd především ve vybraných profesích tak, aby zaměstnanci neodcházeli ze sektoru.“
Ondřej Beneš, VEOLIA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s.
„Řešení hledáme společně s Hospodářskou komorou ČR v programu Ukrajina, práci se školami a studenty i tím, že ukazujeme na příkladu mladých kolegů, ze práce u nás je opravdu zajímavá - viz #WeAreRessources.“
Článek jsme převzali s laskavým svolením z Průmyslové ekologie (24. 10. 2019)
Foto: ilustrační/ Hana Tomášková
Komentáře