Požádali jsme proto Ministerstvo zemědělství ČR, Liberecký kraj a Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. o odpověď na následující otázky:
Jaké mají obce možnosti při financování obnovy vodohospodářské infrastruktury? Jaký způsob financování je podle Vás nejvhodnější?
Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství ČR:
Jednou ze základních povinností obcí, coby vlastníků infrastruktury vodovodů a kanalizací (VaK), je zpracovat a realizovat plán financování obnovy VaK (PFO) a vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu.
Zároveň platí, že při kalkulaci ceny pro vodné a stočné by měl zpracovatel v kalkulaci uvádět veškeré skutečné náklady spojené s provozováním infrastruktury včetně nákladů na potřebnou obnovu infrastruktury podle zpracovaného PFO.
Současně také platí, že subjekty zmocněné k úplatě vodného a stočného mají možnost dotovat cenu pro vodné a stočné z jiných zdrojů. Toto je častý případ především u malých obcí, které si provozování VaK zajišťují ve vlastní režii a snaží se o zachování nízké ceny pro vodné a stočné tím, že cenu dotují z obecního rozpočtu. Tento přístup je však vhodný pouze v případech, kdy by plně nákladová cena přesáhla úroveň sociálně únosné ceny.
V ostatních případech je takovýto zásah do nastavení ceny nevhodný a pouze deformuje povědomí odběratelů o skutečné ceně služby, kterou užívají, a ve svém důsledku v určité míře i přispívá k plýtvání pitnou vodou.
Jiří Löffelmann, člen Rady Libereckého kraje pro resort životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova:
Obce mohou obnovu vodohospodářské infrastruktury (VHI) financovat z vlastních zdrojů, záleží na způsobu vlastnictví. Například v okrese Semily obce založily Vodohospodářské sdružení (VHS), do něhož vložily majetek a VHS se stará o obnovu a rozvoj VHI. Na stejném principu funguje i Frýdlantská vodárenská společnost a.s. a i SVS a.s.
Obce mohou také využít dotačního Programu vodohospodářských akcí v rámci Fondu ochrany vod Libereckého kraje, který je určen pro obce a města do 4 tisíc obyvatel s maximální dotací 2 miliony korun, nebo zdroje poskytované ministerstvem zemědělství (národní program „Podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací II) či dotace poskytované ministerstvem životního prostředí (SFŽP – operační programy OPŽP, ale i národní program NPŽP – aktuálně výzvy: Vodovody a kanalizace, Zdroje pitné vody, Dešťovka II)
U finančně náročnějších staveb je možné a výhodné uvedené zdroje kombinovat. Krajský dotační program je vhodné využít zejména na výstavbu, modernizaci či obnovu kanalizací, ČOV, vodovodů, vodojemů a zdrojů pitné vody i na zpracování projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí nebo stavebnímu povolení či ohlášení stavby na podobné aktivity.
Marek Síbrt, Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.:
Jednoduše řečeno si obce musí odkládat dostatečný objem prostředků, který umožní obnovu infrastruktury tak, aby sloužila bez problémů po mnoho let dalším generacím, až ta současná doslouží. Proto je nezbytné k problematice přistupovat odpovědně a plánovat v delším časovém horizontu, než je například jedno nebo dvě volební období. Povinnost přijetí a realizace plánu financování obnovy se stanovuje ze zákona na 10 let. Tuto povinnost kontroluje a vyžaduje plnit ministerstvo zemědělství.
Prostředky určené pro obnovu vodárenské infrastruktury mohou obce získat pouze z vodného a stočného, které platí obyvatelé v dané lokalitě – v případě, že si infrastrukturu provozují samy. Případně zprostředkovaně skrze nájemné v lokalitách, kde infrastrukturu neprovozuje samotná municipalita, ale prostřednictvím provozovatele.
Proto je třeba být obezřetný v případě lokalit s extrémně nízkou výší vodného a stočného. Znamená to buď to, že municipality nevěnují dostatečnou pozornost tomu, že infrastruktura v budoucnu doslouží a je nutné do ní průběžně investovat, nebo spoléhají na získání dotace z národních či evropských rozpočtů, případně nízké ceny dotují z rozpočtu na úkor jiných oblastí, které by se z rozpočtu platit měly a bohužel se na ně v důsledku tohoto přístupu nedostává. Mnohdy se za tím skrývá populismus, případně snaha o získání přízně voličů za obecní peníze.
Úvodní foto: Hana Tomášková (ČOV II Plzeň)
Foto: zdroj MZe, en.Liberecký kraj, SmVaK
Komentáře