Kde dělají obce nejčastěji chybu při nakládání s kaly?
Kaly z ČOV lze za splnění podmínek daných zákonem o odpadech a vyhláškou č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě používat na zemědělské půdě. V těchto případech stanovuje provozovatel ČOV nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů program použití kalů, dle kterého má být s kaly dále nakládáno.
ČIŽP se při kontrolách obcí, které jsou zároveň provozovateli ČOV, nejčastěji setkává s tím, že jsou kaly z ČOV předávány oprávněným osobám ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Mezi pochybení, která ČIŽP nejčastěji zjišťuje při nakládání s kaly z ČOV, patří nakládání v místech k tomu neurčených, případně nakládání v rozporu s programem použití kalů na zemědělské půdě a evidenční pochybení. Tato porušení ale nejsou většinou zjišťována při kontrolách obcí, ale při kontrolách dalších subjektů, které s kaly z ČOV dále nakládají.
Co hrozí obci - producentovi kalů, která s nimi bude nakládat jinak, než jak ukládá zákon??
Provozovatel čistírny odpadních vod má povinnosti původce odpadů dané zákonem o odpadech. Např. předat tyto kaly oprávněné osobě ve smyslu § 12 odst. 3 zákona o odpadech, v případě zjištění porušení této povinnosti může ČIŽP uložit pokutu až do výše 10 mil. Kč. Ve specifických případech lze za nakládání s kaly z ČOV v rozporu s právní úpravou uložit pokutu až do výše 50 mil. Kč (jedná se o porušení specifických povinností při nakládání s kaly z ČOV daných v § 33 zákona o odpadech).
Příklad z praxe:
V nedávné době ČIŽP zjistila při kontrole obce předání kalů z ČOV neoprávněné osobě k přímé aplikaci na zemědělskou půdu. Při této kontrole bylo také zjištěno, že obec tyto kaly ani neuvedla v Hlášení o produkci a nakládání s odpady za daný kalendářní rok. Za tato porušení byla obci uložena pravomocná pokuta ve výši 20 000 Kč.
Foto: ilustrační Hana Tomášková
Komentáře