Stromy pomáhají zadržovat vodu v krajině a v době klimatických změn je jejich významnou funkcí i ochlazování okolí. Podporují vznik srážek a zásobují podzemní vody. Je tedy třeba zajistit, aby měly vhodné podmínky k životu.
Jmelí bílé zavěšují lidé o Vánocích jako dekoraci, aby se pod ním mohli políbit. Jmelí je nejrozšířenější poloparazitickou rostlinou českých dřevin. Hostitelský strom obírá o vodu.
„Po úspěšné kolonizaci získává přednostně vodu a v některých případech jí hostitelské dřevině odebírá tolik, že dochází k významnému prosychání koruny. Roli hraje i hmotnost jmelí, což v některých případech způsobuje lámání postižených větví," říká arborista z Mendelovy univerzity v Brně Jiří Rozsypálek.
Jmelí se odstraňovalo pomocí řezu. Ale u jmelí je problém to, že prorůstá do větví hostitelského stromu a jeho odstranění znamená ořezání velké části stromu.
„Řez je vhodný v případech, kdy je dřevina jmelím jen mírně zasažena a většina keříků roste na periferních částech koruny, protože jmelí musíme odřezávat i s větví stromu. V případech, kdy je dřevina jmelím zasažena silně, nebo keříky vyrůstají z větví nižších řádů či kmene, není mechanická likvidace možná, neboť by jí byl zásadně poškozen i hostitelský strom," uvedl Rozsypálek.
Vědci několik let hledali způsob, jak si s jmelím poradit. „Náš nápad na efektivní likvidaci této poloparazitické rostliny bez nežádoucích vlivů na hostitelskou dřevinu je postaven na faktu, že jmelí je stálezelený keř, zatímco hostitelské dřeviny, na nichž parazituje, jsou z pravidla opadavé listnaté stromy. Tedy po určitou část roku, kdy je hostitel v bezlistém stavu jsou pro rostlinku jmelí daleko obtížněji dostupné látky, které z hostitele čerpá," uvedl Rozsypálek.
V běžných podmínkách se jmelí nedostatku živin a vody přizpůsobí uzavřením průduchů a utlumením většiny svých fyziologických funkcí, díky čemuž je schopna na svém hostiteli toto období překonat. „Pokud na listy jmelí v tomto období aplikujeme vhodný růstový stimulátor, který způsobí aktivaci fyziologických procesů jako je otevření průduchů, zahájení transpirace, fotosyntézy, nemá jmelí dostatečný přísun vody a potřebných živin, díky čemuž postupně odumírá, vlivem rychlé ztráty těchto životně důležitých látek," uvedl Rozsypálek s tím, že na hostitelskou dřevinu by tato látka neměla mít vliv, neboť se vstřebává skrze listy, které v době aplikace hostitelská dřevina nemá.
Během zimy 2018-2019 vědci svůj postřik vyzkoušeli ve Zlíně a Přerově na celkem 40 stromech. „Prvotní výsledky nasvědčují tomu, že bude naše snažení úspěšné a odumře 90 % jmelí, které jsme ošetřili postřikem," uvedl další z výzkumníků Petr Martinek.
Zdroj: Mendelu
Foto: ilustrační/ Pixabay
Komentáře