Na konci března 2022 proběhla konference Energetický management pro města a obce, na které se sešlo, at už osobně nebo on-line, více jak stovka zástupců českých města a obcí. Diskutovala se celá paleta témat z oblasti komunální energetiky – zavádění energetického managementu, využití fotovoltaiky, EPC projekty, energetické komunity, více jak deset českých měst představilo své energeticky úsporné projekty a energetické strategie.
Velmi diskutovaným tématem, kterým se, pro svou naléhavost, zabýval hned první blok konference, byla aktuální situace na trhu s energií. Komunální sektor se stejně jako některé další segmenty ocitl v nezáviděníhodné situaci. Nejenže ceny energetických komodit stouply mnohdy až o stovky procent, většina měst se potýká se situací, kdy o ně dodavatelé energie nemají zájem.
Když město zůstane bez dodavatele
Na podzim loňského roku, kdy svou činnost ukončili někteří dodavatelé energií a jiní zase nebyli schopni dodávat za původní nasmlouvané ceny, se řada měst ocitla bez dodavatele a byla mnohdy nucená uzavřít smlouvu v podstatě za jakýchkoliv podmínek a často v šibeničních termínech.
Své o tom ví například město Prostějov. Stávající dodavatel požadoval navýšení nasmlouvané ceny, na které město, i kvůli nutnosti dodržet ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek, nemohlo přistoupit. Mělo následně 14 dnů na získání nového dodavatele. Jediná nabídka, kterou obdrželi, měla platnost 4 dny. Za tu dobu musela Kateřina Vosičková, energetická manažerka z Prostějova vyřídit smlouvy o společném postupu s 21 příspěvkovými organizacemi, nachystat za víkend veškeré podklady pro nákup, domluvit s řediteli organizací vyřízení elektronických podpisů, aby stihli vše podepsat. Rada města se kvůli tomu sešla během 4 dnů dvakrát. „Byla to krizová situace, kterou naštěstí všichni dobře chápali a udělali vše pro to, abychom to stihli“ dodává Kateřina. Standardní rychlost schvalovacích procesů ve městech je samozřejmě úplně někde jinde…
Podobnou situaci zažili i v Táboře, když jim dodavatel ukončil dodávku plynu pro 34 odběrných míst, mezi nimiž byly bytové domy, školy a jiné organizace, které nejsou chráněny režimem dodavatele poslední instance. Museli, v podobné lhůtě jako Prostějov, najít přechodného dodavatele. „Z devíti oslovených dodavatelů jsme nabídku dostali pouze od jednoho z nich, byla platná pouhé 2 hodiny, během kterých jsme museli zprocesovat celé výběrové řízení, musela se sejít Rada a opravdu jsme v této lhůtě zvládli zakázku schválit, říká energetický manažer Tábora, Daniel Urbánek.
Situace dnes
Pokud ještě v době před krizí některá města úspěšně nakupovala energii formou klasické veřejné zakázky a byla mnohdy schopná dohodnout, z pozice velkého, zajímavého zákazníka, s dodavatelem řadu nadstandardních benefitů do své smlouvy o dodávce, tato varianta dnes prakticky nepřipadá v úvahu. „Otázka, zda nakupovat na burze nebo klasickou zakázkou je v této době prakticky vyřešena“ řekl na konferenci Dan Jiránek ze Svazu měst a obcí „Aktuálně nevím o žádné obci, která by vypisovala velké výběrové řízení. Nákup na burze veřejné řízení plně nahrazuje a je možné si zvolit jak čas kontraktu, tak jeho délku. “ Burza dovoluje, v dnešní době tolik potřebnou flexibilitu v rozhodování. Klasická veřejná zakázka, při které vyhlašovatel musí dodržovat řadů lhůt daných zákonem o zadávání veřejných zakázkách se za této situace jeví jako těžkopádná a v praxi v podstatě nepoužitelná.
Je sdružování ještě výhodné?
Jednou z velmi diskutovaných otázek na konferenci bylo, zda se dnes vyplatí sdružování organizací, obcí či měst?
Účastníci diskuze se shodli, že smysl má dnes sdružování pouze v případě velmi malých obcí, nebo organizací, které nemají erudici ani nástroje, aby výběrové řízení vypisovali samostatně.
David Kučera z komoditní burzy PXE zhodnotil vývoj cen energetických komodit s určitými doporučeními, jak dnes nakupovat. Svou prezentaci začal nepříliš povzbudivými slovy: „Situace na energetickém trhu je extrémně kritická, trh je napjatý a chvílemi to vypadá, že se zhroutí.“ Řadu dlouhých let byl vývoj energetického trhu velmi příznivý a bez větších cenových výkyvů, mezi lety 2008-2019 se cena elektřiny na velkoobchodním trhu pohybovala v rozmezí 40-60 EUR/MWh. Ceny začaly stoupat až v listopadu 2020, původně jako reakce na růst ceny povolenek CO2, následně byl však rozhodující plyn jako cenotvorný prvek a je jím dodnes. „Prázdné zásobníky s plynem už od zimy 2021 a následný nedostatek plynu na trhu, poukazují na přípravnou strategii Ruska před zahájením invaze na Ukrajině“, uvedl mimo jiné.
Je vidět, že mnohá města a jejich energetické manažery čekají ještě krušné chvíle při zajišťování energií pro své organizace. Doufejme, že válka na Ukrajině brzy spěje ke svému konci a celkově se politická situace uklidní. Pak snad lze očekávat i stabilizaci trhu s energetickými komoditami. Jak uvedl David Kučera “Nakupovat dnes za extrémně vysoké ceny na více jak 2 roky by se nemuselo vyplatit“.
Zda se však ceny vrátí na úroveň, na jakou jsme byli zvyklí ještě do podzimu minulého roku, zda konkurence na trhu s energií začne znovu fungovat či nás čekají ještě další pády energetických firem dnes nikdo neví.
Konference Energetický management pro města a obce se konala 29. a 30. 3. 2022 v Praze. Více o konferenci na www.vidacon.cz.
Tématu cen energií a situací na energetickém trhu se zabývá i další konference:
Energetický trh v krizi, která se koná 9. června 2022 v Praze a on-line.
Komentáře