Ferschmann: Na současný systém sběru odpadu obce doplácí, pomohlo by plošné zálohování nápojových obalů i spoluúčast producentů plastu

Systém sběru odpadu je pokřivený, pro obce nevýhodný a musí se dříve, či později změnit. Tvrdí to podle své dvacetileté zkušenosti starosta Němčovic na Rokycansku a předseda krajského Sdružení místních samospráv Plzeňského kraje Karel Ferschmann.

Na sběr a svoz tříděného odpadu doplácí jeho obec téměř polovinu celkových nákladů, přičemž obce dostávají za suroviny stále méně a přitom musí bojovat i s černými skládkami nebo pohozenými odpadky. Starosta proto vidí budoucnost v povinném zálohování obalů, v první řadě PET lahví a plechovek.

Poloprázdné kontejnery obce ocení

„Současné nastavení sběru odpadu je pro obce nevyhovující," říká starosta Ferschmann. Podle něj se Němčovicím vrátí jen část nákladů za vytříděný odpad od společnosti EKO-KOM. Za prodej tohoto odpadu dostávají obce od svozových firem stále méně, není odbyt. Podle Ferschmanna byla doba, kdy jeho obec musela firmám za vytříděný papír ještě platit. Pokřivenost systému dle Ferschmanna dokumentuje to, že nyní cena vytříděných PET lahví hradí cenu za likvidaci obalu od tatranky. PETky jsou v současné době nejlepší obchodní artikl a proto je o něj takový zájem. Neplatí to už u různých fólií, drogistických obalů, dále u tetrapacků a není ani velký zájem o třídění nápojových plechovek zvlášť do šedých kontejnerů, a to především kvůli nezájmu svozových firem. Do toho všeho přišlo několik dalších vln s odpady, které musely obce řešit. První byly odpady covidové: obaly z desinfekcí, roušky, respirátory a neuvěřitelné množství odpadu z testování. Připravovaný zákaz „uchošťouchů“ rychle nahradily plastové „nosošťouchy“, které najednou nikomu nevadily. Další vlna odpadů bylo velké množství jednorázových obalů z jídelen a restaurací v době jejich uzavření – jídelní nosiče, misky, příbory a igelitové tašky. Tyto dvě vlny nakonec již odeznívají, ale ta třetí zůstává. Ba naopak, významně se rozšiřuje. Jedná se o obaly z e-shopů, které získaly v poslední době velkou oblibu u veřejnosti. „Je až neuvěřitelné, jaké množství obalů chrlí napříč republikou, aniž by se zajímaly o to, co se z jejich polystyrénovými, nebo plastovými výplněmi děje. Každý to zná, kdo si kdy něco objednal. Malá krabička s objednaným výrobkem do velké krabice vyplněná plastovými bublinami. Zajímalo by mě, jak se tyto e-shopy podílí finančně na systému EKO-KOMu,“ doplňuje Ferschmann.

Podle starosty je třeba začít v první řadě předcházet vzniku odpadu. Jakékoliv vyvedení určité komodity ze systému tříděného odpadu obcím pomůže. Jedním z nich je zavedení plošného zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Poloprázdné kontejnery obce jedině ocení. „Pomohlo by také zakázat prodej zboží v nerecyklovatelných plastových obalech, naopak zavést zálohování i dalších obalů, jako jsou například plastové kanystry od sirupů, olejů, apod. Finanční spoluúčast za likvidaci plastu by měla padnout i na další výrobce či dovozce plastových výrobků, jako je zahradní nábytek, různé dětské vaničky, vědra, zeleninové přepravky, boby na sníh a podobně. V současné době na to velmi doplácejí obce, protože na tyto komodity prakticky není odbyt a válejí se okolo kontejnerů," vyjmenovává starosta.

Zálohování by pomohlo s litteringem

Sám Ferschmann rozhodně podporuje plošné a povinné zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovek. Podle něj dobrovolný systém nefunguje a cíle stanovené EU nejsme tímto způsobem schopni do budoucna splnit. Plastové lahve a nápojové plechovky končí často v popelnicích se smíšeným odpadem, na skládkách nebo v přírodě například v silničních příkopech. „Pokud by se vykupovaly PET lahve zpět, lidé kvůli tomu určitě třídit nepřestanou. Naopak podle průzkumů, které máme, je většina občanů (až 91 %) pro zavedení plošného zálohování. Pro obce by mohl mít zálohový systém ekonomicky pozitivní význam, protože se sníží výdaje na svoz žlutých kontejnerů. Já tipuji možná až o polovinu. Odpadový rozpočet obcí totiž nejvíc zatěžuje úhrada za služby a dopravu svozovým firmám. Bohužel příjem za prodej vytříděných surovin, a to nejen za PET , se v obecním rozpočtu už ani moc neobjevuje, zřejmě někde vysublimuje do ztracena cestou," vysvětluje starosta.

Dnes existuje tolik plastových odpadů, že do žlutých kontejnerů bude stále co dávat. „Je legitimní se ptát, zda vůbec budou mít svozové firmy zájem zbytkový plast bez PET lahví odvážet," říká Ferschmann a doplňuje, že evidentně zaspalo ministerstvo životního prostředí, které nijak nepodporuje nebo nezvýhodňuje firmy, které by se zabývaly recyklací vytříděného odpadu s důrazem na různé druhy plastů.

PET lahve a plechovky zůstávají v přírodě i po vodácích, koše chybí

Němčovice pořádají každoročně v rámci Dne Země úklid obce a jejího okolí a počátkem května pravidelně pod názvem Čistá Horní Berounka (letos 10. ročník) uklízejí řeku Berounku a její údolní nivu. „Černé skládky se nám podařilo zlikvidovat, ale jiná situace je kolem řeky. Odpad se splavuje po proudu a hodně pohozeného odpadu mají na svědomí vodáci, rybáři a také často chataři" dodává starosta Ferschmann s tím, že kolem řeky neexistují žádné odpadkové kontejnery ani koše, protože nikdo nechce za „cizí“ platit svoz. Při úklidu dobrovolníci nacházejí převážně plast, PET lahve, fólie a polystyrén, nápojové plechovky a stále i pneumatiky. „Pro někoho drobné za lahev nebude mít žádnou cenu, ale objeví se jiní, kterým se jejich sběr vyplatí," uzavírá starosta.

• Podle iniciativy Zálohujme skončí každý rok v ulicích a přírodě až 100 milionů PET lahví a podobné množství plechovek. Část uklidí obce, část dobrovolníci a část tam zůstává a rozkládá se.
• Zálohovaných lahví se k recyklaci a zpět do oběhu vrátí až 98 %. To ukazují zkušenosti se zálohovaným sklem od piva v Česku, i zkušenosti ze zahraničí, kde zálohují také PET lahve a plechovky.
• V Evropě zavedlo zálohový systém na PET lahve a plechovky už 12 států, další ho plánují nebo zvažují.
• Zálohový systém usnadňuje uzavření lokální smyčky materiálů a tzv. recyklaci z lahve do lahve/ z plechovky do plechovky a umožňuje opakovanou cirkulaci materiálu.