Zvýšila se výtěžnost tříděného odpadu přepočtená na jednoho obyvatele

AOS EKO-KOM zveřejnil výsledky za loňský rok. Vyplývá z nich mimo jiné, že i přes změny související s pandemií koronaviru rostlo množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele podobným tempem jako v předchozích letech a i v roce 2021 se udržel stav, kdy bezmála tři čtvrtiny obyvatel pravidelně třídí odpady.

Celkové množství vytříděného odpadu dosáhlo loni v průměru 71,8 kilogramů na obyvatele, tedy o 5 kilogramů více než v roce 2020. V průměru každý Čech vytřídil 22,5 kilogramů papíru, 16,8 kg plastů, stejné množství kovů, 15,2 kg skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů.
Výsledky systému EKO-KOM za rok 2021
Na trh v ČR bylo v roce 2021 celkem uvedeno 1,33 milionu tun obalů, z toho se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci nebo jinému využití 1,02 milionu tun, tzn. celková míra recyklace a využití dosáhla 77 %.
Nejvyšší míry celkového využití se podařilo dosáhnout tradičně u papírových obalů, míra recyklace činila 88 % a další 3 % byla využita energeticky. U skla dosáhla míra recyklace 88 % a u kovových obalů 63 %. U ostře sledovaných plastových obalů se míra dosažené recyklace zvýšila oproti roku 2020 na 43 % a energeticky využito bylo dalších 32 %. Celková míra využití plastových obalů tak dosáhla 75 %.

Vyšší účinnost dotřídění na třídících linkách přinesla i vyšší náklady , a proto byly v minulém roce navýšeny finanční odměny třídičkám i ve vazbě na dosahované účinnosti dotřídění.

V České republice se dlouhodobě daří udržovat vysokou účast obyvatel na třídění odpadů, v roce 2021 pravidelně třídilo své odpady 73 % obyvatel. Jak vyplývá z nejnovějších průzkumů, nejčastěji třídí odpady lidé ve věkové kategorii 30 až 49 let. I když se loni procento třídičů nezvýšilo, vzrostla výtěžnost tříděného odpadu přepočtená na jednoho obyvatele.

Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě, lidé mají k dispozici více než 678 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. A s každým rokem se zkracuje i vzdálenost, kterou musí k nejbližším barevným kontejnerům absolvovat. „Docházková vzdálenost k barevným kontejnerům je v motivaci obyvatel k třídění odpadů jedním z klíčových faktorů. V roce 2021 se udávaná průměrná vzdálenost, kterou musí lidé s tříděným odpadem ujít, zkrátila na 89 metrů,“ říká ředitel oddělení komunikace EKO-KOM, Lukáš Grolmus.

Systémy sběru tříděných odpadů si nastavují přímo města a obce

Obce a města ČR se intenzivně snaží zlepšovat systémy nakládání s odpady dlouhodobě. Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a jejich rozhodnutí. V poslední době jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se následně dle jednotlivých frakcí na třídicí lince. Tato možnost je využívána zejména v lokalitách, kde není prostor na přidání samostatné nádoby na kovy a zároveň je na to nastaven systém dalšího dotřídění u úpravců odpadů.

V obcích se třídí také další komunální odpady jako bioodpady, textil a i jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie atd. „Na obce jsou novým odpadovým zákonem kladeny cíle v oblasti nakládání s odpady, zejména nutnost zajistit vytřídění min. 50 % komunálních odpadů a do roku 2035 min. 70 %, jejichž splnění je náročným úkolem pro všechny obce bez rozdílu velikosti. Což není jen o investicích a provozně-organizačních opatřeních, ale i nutnosti nastavit legislativní pravidla vůči výrobcům a distributorům většiny tříděných odpadů (kromě obalů např. i tiskoviny, letáky aj.), aby se více podíleli na systému třídění, který v současnosti namísto nich musí významně spolufinancovat místní samosprávy, aby občanům zajistily jednoduchý a přehledný systém třídění odpadů“, uvedl Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek .

Struktura nákladů systému EKO-KOM

Celých 98,5 % ročních nákladů AOS EKO-KOM, a.s., bylo v roce 2021 použito na zajištění sdruženého plnění. Přímé platby zapojeným obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování v roce 2021 tvořily celkově 63,5 %. Výše odměn obcím je pak závislá zejména na množství vytříděných odpadů a roste spolu s účinností systému sběru. Téměř 20 % celkových nákladů systému tvořily náklady na dotřídění obalových odpadů, náklady spojené se sběrem a využitím průmyslových obalových odpadů a na přímou podporu recyklace a využití odpadů z obalů.

Struktura nákladů AOS EKO-KOM.pdf