V čem jsou skládky pro životní prostředí nebezpečné?

Skládkování odpadů znamená plýtvání zdroji, které by mohly být využity. Známým faktem je, že skládky produkují plyny, mimo jiné metan a oxid uhličitý. Kromě toho však skládky znamenají i další potenciální rizika.

Oslovili jsme proto odborníky z oblasti nakládání s odpady a zeptali se jich: V čem jsou skládky pro životní prostředí nebezpečné?

Michal Stieber, obchodní ředitel společnosti Veolia Využití odpadů ČR:

Kromě uvolňování metanu je to samozřejmě i potenciální riziko kontaminace podzemních vod. Správně založená a řádně řízená skládka by měla tato rizika dostatečně zajišťovat. Zabezpečení proti průsakům včetně jejich detekce, odvod a on-site čištění skládkových vod by měly být automatickými prvky moderní skládky. Obávám se ale, že tento ideální stav v české praxi nepřevažuje. Řadu skládek zde máme od 90. let a historie jejich budování a provozu vždy neodpovídala té nejlepší praxi. A to nechci ani spekulovat kolik “upravených” nebezpečných odpadů je uloženo ve skládkách odpadů ostatních. V budoucnu se tak mohou stát ekologickou zátěží zanechanou budoucím generacím bez finančního krytí.

Na druhou stranu se nelze tvářit, že skládky nebudou v budoucnu potřeba a že je reálné dosáhnout nulového skládkování. Taková tvrzení se vůbec nezakládají na realitě. Skládky budou vždy potřeba. Hlavním cílem však musí být, aby na nich nekončily využitelné odpady, a to jak materiálově, tak energeticky. To se musí týkat i nebezpečných odpadů.

Milan Havel, Arnika:

Skládkování odpadu přináší zejména tato rizika:

Fyzikální rizika

• organické sloučeniny ve skládkovém plynu - dichlormethan, benzen, vinylchlorid, toulen, xyleny, ethylbenzen, ...
• těžké kovy - Cr, As, Cd, Cr, Hg, Pb
• prach
• mikrobiální patogeny ve vzduchu u skládek a kontejnerů byly zjištěny vyšší koncentrace mikroorganismů (hub, plísní, bakterií) - např- v Itálii cca. 2,5x vyšší hodnoty
• škůdci, havěť, hmyz
• anorganické látky (sirovodík=sulfan=H2S)
• zvýšená doprava, zvýšená možnost havárií
• požáry a exploze

Psychosociální rizika

• kvalita života -obtěžující faktory jako zápach po celý rok, poletující odpady do oken, na zahradě, poletující ptáci nad skládkou, hluk, prach, bláto, bahno, doprava, pracovní doba
• psychologické faktory - obavy, stres

Ekonomické faktory

• skládky vytvářejí minimum pracovních míst
• snižují se ceny pozemků a nemovitostí

Enviromentální faktory

• emise skleníkových plynů
• plýtvání zdroji na rozdíl od minimalizace a recyklace

Miloš Kužvart, výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství:

Odhlížím od takových skutečností, jako jsou požáry (dle oficiálních statistik HZS ČR v průměru 800 požárů skládek ročně), nebo jako jsou úniky skládkových vod do podloží či nepřečištěných skládkových vod do povrchových vodotečí, zápach, rizika, daná přemnoženými škůdci, estetický dojem hromad odpadků v krajině.

A ani se nedivím, že skládky odpadů jsou nazývány "ekologickými bombami pro budoucnost", nikdo totiž nevíme, jak budou za pár dekád reagovat dešťové srážky v tělese skládky, složeném ze všeho možného.

Vraťme se ke skládkovým plynům: hlavními identifikovanými zdroji metanu pocházejícími z odvětví nakládání s odpady jsou nekontrolované emise skládkového plynu na skládkách; dále pak také zpracování čistírenských kalů; a ke škodě věci úniky z bioplynových stanic kvůli špatné konstrukci nebo údržbě. Současně však odvětví nakládání s odpady do značné míry přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů

Doporučujeme:Anketa: Měly by skládky platit za produkci skládkových plynů?

Článek vznikl za podpory klastru Wasten

Klastr WASTen byl založen dne 23. 12. 2015 jako zapsaný spolek. Členy sdružení jsou inovativní české podniky, dodavatelé špičkových technologií na zpracování komunálního a průmyslového odpadu, a přední vědeckovýzkumná pracoviště.