Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Pardubický kraj: Do vodíkového údolí v Nizozemsku se jezdí učit celý svět

| zdroj: Pardubický kraj0

groningen-348863_640
zdroj: pixabay

Využití vodíku na letišti v Groningenu, městské a regionální autobusové dopravě či komunálních službách a přenos příkladů dobré praxe do českého prostředí. To byl hlavní cíl cesty zástupců Pardubického kraje a Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje do Nizozemska. Právě tato země se řadí mezi průkopníky ve využívání čistých zdrojů energie a speciálně vodíku jako paliva. 

„Nizozemsko velmi aktivně podporuje ekologicky šetrné technologie a láká firmy z celého světa ke spolupráci i investicím, jejichž výsledkem je rozmanité spektrum technologií pokrývajících celý řetězec vodíku – od výroby pomocí elektrolýzy přes dopravu a skladování až po široké uplatnění v různých odvětvích. V oblasti Groningenu se nachází první evropské „vodíkové údolí“. Tato oblast se stala magnetem pro zahraniční investory a technologické firmy z celého světa. V praxi je tak možné vidět fungování komunálních služeb, dopravního podniku či letiště s maximálním využitím vodíku jako paliva, ale samozřejmě také s využitím elektrické energie. Elektromobilita je zde totiž velmi rozšířena a podporována. Část země se proto již dostává do problému s nedostatečnou kapacitou sítě, kdy není umožněno připojování dalších velkých odběratelů," uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Letiště Groningen Elde

Groningenské letiště je jedním z pěti mezinárodních letišť v Nizozemsku a v loňském roce přepravilo pouze kolem 110 tisíc cestujících. V období před covidem to bylo až 350 tisíc cestujících. „Letiště je parametricky velmi podobné pardubickému. Vlastníky jsou dva regiony. Vedení letiště se však daří připravovat více rozvojových projektů spojených mimo jiné právě s obnovitelnými zdroji energie a vodíkem za účelem  snížení nákladů a zvýšením energetické soběstačnosti, ale také pro stabilizaci příjmů letiště při sezónních a jiných výkyvech letů v osobní dopravě. Přeprava cestujících je zde dokonce minoritním segmentem. Na letišti sídlí letecká škola KLM, letecká záchranná služba či je z něj zajišťována letecká přeprava krve a lidských orgánů určených pro transplantaci. A díky vlastním solárním panelům je až 80 procent spotřeby elektrické energie pokryto právě soláry. Na letišti je zde navíc velký další fotovoltaický park v synergii se soukromým partnerem s kapacitou 22 megawatt, který zásobuje přes šest tisíc domácností v okolí. Panely jsou navržené specificky pro letiště tak, aby nedocházelo k oslňování letadel. Je tak velmi dobře využita zelená plocha v blízkosti přistávací dráhy, na které by nebylo možné umístit nic jiného," uvedl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Ladislav Valtr.

Technické služby města Groningen

Snižování uhlíkové stopy se v regionech Drente a Groningen promítá také do fungování technických služeb. „Město Groningen chce být do roku 2035 zcela uhlíkově neutrální, a tak postupně snižuje energetickou náročnost svých provozů včetně technických služeb. První vodíková vozidla nakoupili již v roce 2017 a momentálně je v provozu 26 velkých nákladních popelářských vozů a další údržbové techniky. Pro ně byla vybudována nezbytná obslužná infrastruktura. Pro tento typ vozidel se podle zkušeností z Groningenu ukazuje, že nejsou elektromobily tolik vhodné, a proto od nich ustupují. Na druhé straně jsou však nevýhodou vodíku v tuto chvíli výrazně vyšší pořizovací náklady, ale stále také cena paliva jako takového, která se pohybuje na hodnotě 14 euro za kilogram," vysvětlil hejtman Netolický.

Dopravní podnik regionu Groningen

Snižování emisí je velkou výzvou také pro společný dopravní podnik regionů Drente a Groningen, který obsluhuje oblast přibližně 1,1 milionů lidi. „Do roku 2030 chce být dopravní podnik zcela bezemisní, a tak v rámci stávajícího 10 letého kontraktu postupně pořizuje elektroautobusy či autobusy na vodík. Již nyní je až 90 procent flotily bezemisní. V segmentu vodíku jsou dokonce evropskou špičkou s 29 autobusy standardně nasazenými na regionálních a městských linkách. K snazšímu provozu je však nutné dobudovat další kapacitní plnící stanice," uvedl hejtman Martin Netolický.

Resato

Zástupci kraje a rozvojové agentury navštívili v Assenu také společnost Resato, která se celosvětově řadí mezi technologické lídry v oblasti vodíkových plnících stanic a má zájem o vstup také na český trh. Společnost má více než 30 let zkušeností s vysokotlakou technologií a dodává řešení pro tankování vodíku pro nákladní automobily, autobusy a automobily při tlaku 350 nebo 700 barů. V Evropě má firma v provozu 60 veřejných či soukromých vodíkových plnících stanic.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Wasten
JRK
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ
Nevajgluj
ZEVO Písek
Logo SKS
Meva