Význam odpadů z domácností má mnoho aspektů a dá se na ně dívat různými pohledy. Odpad z domácnosti není jen to, co odneseme do popelnice. Jsou to i kaly.
My dnes přinášíme pohled zemědělce, pro které byl od nepaměti odpad a především kaly téměř vždy využitelné a pokud byl zemědělec nucen něco vyhodit, buď jen proto, že už se to nedalo využít, nebo proto, že to nebyl dobrý hospodář.
Jak se dá v zemědělství nakládat s odpady z domácností a především s kaly se v následujícím textu zamýšlí majitel zemědělské rodinné společnosti Agross, Ondřej Bačina.
Odpady opouštějící domácnosti potrubím kanalizační sítě končí v čistírně odpadních vod. Nemalým dotačním nákladem vybudovaná odpadní infrastruktura je aktuálně doplňována kalovými koncovkami a vznikající materiál podněcuje nerudovskou otázku kam s ním?
Hnojení obtěžuje okolí
Skládkování se ukončuje, současná úroveň spalovaní je nevhodná a tak se kal vrací do zemědělství. Zde narážíme na jednostranný pohled neobjektivity spoluobčanů, kteří tyto postupy považují za závadný a obtěžující. Formy jsou přitom různé: přes kompostárny, bezpečným kompostovacím procesem, kde legislativa umožňuje až 40% obsah kalů v zakládce, či přímou aplikací na půdu tzv. Programem přímé aplikace, ale i dalšími.
Veškeré postupy jsou legislativou důkladně popsány, monitorovány i kontrolovány. Například pro Program přímě aplikace je nutno využít aplikaci Veřejného registru půdy (LPIS) a její vrstvu Pozemky vhodné pro aplikaci kalu. Orgány Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). program dále schvalují a vliv aplikace na půdu vyhodnocují AZZP procesem, tj. vyhodnocování vlivu zemědělských zásahů na půdu, vodu a životní prostředí. Dohled je tedy komplexní – včetně evidence. Původce i zemědělec jsou povinni vést evidenci nejen v rámci bilance živin, ale především v Integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).
Udržitelný přístup se musíme naučit
Problémy často nastávají už při samotném používání, kdy požadované využití organické hmoty komplikuje dopravu a způsobuje hluk, prach nebo nepříjemný zápach – zvlášť kvůli povinnosti zapravit ji do půdy do 48 hodin. Zápach se dá částečně omezit smícháním kalu s dalšími složkami, čímž se zároveň upraví jeho hnojivové vlastnosti.
I tak ale zůstává otázkou samotné složení – dodnes není úplně jasné, co všechno lidské odpady mohou obsahovat. Proto jsou zavedeny pravidelné povinné rozbory u původce odpadu, kontrolní ověřování na zemědělských podnicích a monitoring v systému ÚKZÚZ AZZP. Každopádně platí, že je smysluplné využívat nebo odstraňovat odpad přímo v místě, kde vzniká. Klíčová je i osvěta a zvyšování povědomí obyvatel, které by mělo směřovat k udržitelnému přístupu – tedy především k omezení závadných látek, které končí v čistírnách odpadních vod.
Je naší společnou odpovědností se touto problematikou svědomitě zabývat na úrovni produkce odpadů, stejně tak při návratu materiálu do životního prostředí. Optikou zemědělce s praktickou zkušeností na rodinném statku mohu zodpovědně uvést, že za dodržení schválených postupů se problémy vyskytují jen zřídka nebo vůbec. A to ani v tzv. pochutinových zrninách (např. mák) kde jsou tyto pod laboratorním drobnohledem.
Kompostovat kal je zodpovědné výhodné
Dříve jsme přebírali upravený kal i z Ústřední čistírny odpadních vod Praha na přímou aplikaci, v současnosti po uplatnění LPIS vrstvy Pozemky vhodné pro aplikaci kalu pouze kompostujeme produkci v naší kompostárně z obcí, jejíž katastry obhospodařujeme. Materiál obcí se významně liší podle úrovně investované technologie. Kvalita kompostovacího procesu byla také ověřena Státním zdravotním ústavem a kompost je tedy možné dále využívat.
Vzniklý materiál se aplikuje pomocí rozmetadel na statková hnojiva, a to za dodržení přísných kvalitativních i kvantitativních požadavků. Kompostováním kal ztrácí své nepříjemné senzorické vlastnosti a zároveň se jako součást kompostu podílí na posílení již tak významného využití organické hmoty v zemědělství. Materiál se navíc nemusí převážet mezi regiony, což snižuje uhlíkovou stopu.
Tímto způsobem dochází ke zlepšení úrodnosti půdy a k udržitelnému navracení živin, které byly sklizní odebrány. Zvyšuje se také množství půdních organismů a celková biologická aktivita půdy.
Všechny tyto kroky přispívají k lepšímu stavu orné půdy – například ke schopnosti zadržovat dešťovou vodu a efektivně ji využívat.
Komentáře