Má-li se obec chovat s péčí řádného hospodáře, měla by přenést na občana odpovídající výši nákladů za likvidaci odpadu

Sněmovna minulý týden projednala pozměňovací návrh k vládní novele o místních poplatcích. Navrhující poslanci různých koaličních stran se posunutím maximální možné výše poplatků za odpady snaží zohlednit inflaci, ceny energií i rostoucí skládkovací poplatek. Pokud vládní návrh zákona projde legislativním procesem, předpokládá se jeho účinnost od 1. ledna 2024.

Podle návrhu se horní hranice poplatků za odpady navýší o 600 Kč

Současná výše poplatku za likvidaci komunálního odpadu je stanovena od 1. 1. 2021, a to ve třech hladinách – je možné vybírat poplatek paušální, poplatek za objem nádoby nebo poplatek za množství vyprodukovaného odpadu.

Podle pozměňovacího návrhu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, by horní hranice poplatku za komunální odpad mohla vzrůst ze současných 1200 Kč na 1800 Kč ročně.

Obce, které určují cenu podle objemu odpadu, by mohly podle návrhu účtovat až 1,8 Kč za litr. Jestliže se poplatek váže na hmotnost, pak činí nově navrhovaná částka až deset Kč oproti současným šesti Kč.

„Výše poplatků vycházela z ekonomické situace roku 2012 a byla postupně navyšována o inflaci. Pro výpočet limitu poplatků v nové odpadové legislativě se vycházelo z údajů roku 2019–2020. Průměrný celkový náklad za odpadové hospodářství činil 1032 Kč/ obyvatele v roce 2019 a 1064 Kč/ obyvatele v roce 2020, v roce 2021 se náklady zvýšily již na 1167 Kč/ obyvatele.

V loňském roce došlo k významnému růstu inflace, stejně jako nárůstu cen energií a dalších složek – poplatek za skládkování odpadu, ceny pohonných hmot, majících vliv na náklady odpadového hospodářství obcí. Toto je impulsem ke zvýšení horní hranice poplatků za komunální odpad,“ vysvětluje Poslankyně Parlamentu ČR Jana Krutáková.

Přechod k cirkulární ekonomice

„Česká asociace oběhového hospodářství léta trvá na tom, že směšná částka za skládkování zablokovala rozvoj oboru, skládkovací lobby po mém odchodu z politiky si dokonce zajistila i to, že v mnou prosazeném zákoně o odpadech byl posléze zrušen pravidelný roční nárůst o 50 Kč/tunu SKO! Navýšení horní hranice poplatku za odpady velmi pomůže přechodu na cirkulární ekonomiku,“ zdůrazňuje Miloš Kužvart, výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství, z.s. (ČAObH).

Ve třetím čtení rozhodne Sněmovna, zda bude návrh přijat či nikoli. Ani případné schválení novely však neznamená, že poplatky za komunální odpad nutně vzrostou. Je na každé obci, jakou výši platby za odpad v obecně závazné vyhlášce stanoví.

„I když se ozývají hlasy, že není nutné zvyšovat poplatky, protože obce nevybírají maximum a na likvidaci odpadů přispívají ze svých rozpočtů, jsem přesvědčena o správnosti tohoto kroku. Má-li se obec chovat s péčí řádného hospodáře, měla by přenést na občana odpovídající výši nákladů za likvidaci komunálního odpadu,“ říká Jana Krutáková.

Miloš Kužvart k tomu dodává: „Na druhou stranu otázkou je průchodnost sociální, či chcete-li, politická. Neskutečné zdražení energií, potravin atd. pro obyvatele České republiky – jsme v tom smutnými premianty Evropské unie, bude nutit obce, aby i nadále dotovaly občanům poplatek za odpady ze svých rozpočtů, ale v dosti zvýšené míře.“

Další projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 307/ – třetí čtení – bude možné od 4. 5. 2023.