K nápojovým obalům, které z pohledu dopadu na životní prostředí nevychází zrovna nejlépe, patří plechovky. A právě u třídění hliníkových obalů má Česká republika značné rezervy.
Při výrobě hliníku vzniká velké množství odpadu
Na výrobu jedné tuny čistého hliníku je třeba čtyř tun bauxitu. Během zpracování těchto čtyř tun bauxitu vzniknou až tři tuny odpadu, částečně i toxického. Výroba je náročná na spotřebu energie a vody.
Recyklace hliníku ušetří až 95 % energie bez ztráty kvality
Z hlediska recyklace je naproti tomu hliník velmi vhodný materiál. Pro výrobu nového hliníku je třeba vytříděný kov prakticky jen přetavit. Recyklace jedné tuny hliníkového materiálu ušetří kromě čtyř tun bauxitu také 95 % energie potřebné pro výrobu primárního hliníku a devět tun emisí oxidu uhličitého.
Hliník je 100% recyklovatelný a neztrácí na kvalitě. Dá se tedy recyklovat snad donekonečna.
Úskalí recyklace hliníku
Přesto má recyklace hliníku svá úskalí. Jedním z nich je zpracování tenkostěnného hliníku. Při přetavování totiž část materiálu shoří a při přetavování barvených fólií mohou vznikat jedovaté dioxiny. Vše je však otázkou zpracovatelských kapacit.
Hliník lze třídit do nádob na kovy nebo při vícekomoditním sběru do plastů
Hliníkové obaly a drobný hliníkový odpad patří do kontejnerů na kovy. Lze je také odevzdávat ve sběrném dvoře. V některých lokalitách mají i sběrné nádoby přímo na hliníkové obaly.
Jak uvádí EKO-KOM, v posledních letech výrazně vzrůstá podíl nádob pro vícekomoditní nádobový sběr. To znamená, že lze například do žlutého kontejneru třídit spolu s plasty i kovy. Důležitou roli hraje návaznost na dotřiďovací linku, která je schopná jednotlivé frakce efektivně rozdělit pro účely recyklace. Taková žlutá nádoba je označená ještě šedou samolepkou s informací o sběru kovů.
Sběrnou síť dokáže vícekomoditní sběr významně obohatit, což je patrné právě u kovů. Ačkoliv bylo v roce 2020 instalováno pouze 11,7 tisíc kontejnerů určených pro samostatný sběr kovů, ve skutečnosti bylo možno třídit kovy do více než 73 tisíc kontejnerů.
Příklady z praxe
Kontejnery na kovy je možné využít v Plzni. Kovový odpad lze odkládat do sběrných dvorů, šedých zvonů v ulicích Plzně viz mapa nebo komerčních sběren kovů. Odpad je znovu přetříděn a následně recyklován v kovohutích.
Aktivity, které podporují navýšení třídění hliníkových obalů
Vícekomoditní sběr realizuje například město Jičín. „Kovové obaly se sbírají ve veřejné sběrné síti v nádobách na plasty a následně se vytřiďují na vlastní třídící lince z plastů. Prodávají se jako železo a ocel pod číslem 17 04 05 zpravidla do soukromé výkupny kovů v katastru města Jičína. Mezi městem Jičín a touto firmou je na základě smluvního vztahu výkup od občanů města Jičína evidován a následně uváděn ve výkazu pro EKOKOM,“ upřesňuje tiskový mluvčí Městského úřadu Jičín Jan Jireš.
Kombinované nádoby využívají také občané Jihlavy. „Hliník v Jihlavě třídíme od nepaměti. Dlouhou dobu ho lidé mohli odevzdávat na sběrných dvorech – a tato možnost existuje i dnes, ale poslední cirka 3 roky už mohou lidé hliník dávat i do žlutých kontejnerů spolu s plasty, protože ho na třídící lince pracovníci vytřídí. Hliník z třídičky – v naprosté většině se jedná o hliníkové plechovky, jen okrajově jde například o víčka od jogurtů nebo obalový alobal, končí v hutích, kde se přetaví a tím se téměř 100% materiálově zrecykluje,“ říká Radovan Daněk, vedoucí oddělení vnějších vztahů Magistrátu města Jihlavy, a dodává: „Podle informací pracovníků naší třídicí linky je prý úspora energie při recyklaci hliníkových plechovek oproti její výrobě z primární suroviny až 95 %! V Evropě se takto vytřídí a zrecykluje už téměř 80 % všech hliníkových plechovek.“
Podobně funguje vícekomoditní sběr také v Brně, Pardubicích, Nýřanech či Chrudimi. Šetří se tak náklady i místo, protože není nutné umisťovat další sběrné nádoby.
Komplexní program má například Praha
„Hliníkové plechovky jsou vytříděny, odděleny od železa a následně lisovány do balíků. Pak putují k odběratelům k dalšímu zpracování,“ uvádí k nakládání s hliníkovými odpady v Praze Radim Mana, tiskový mluvčí Pražských služeb a.s., a pokračuje: „U alobalu je situace složitější. Velké a těžké kusy projdou přes tzv. eddy current společně s plechovkami. Menší kousky ale mohou propadnout do tzv. výmětu. Ten nakonec putuje k energetickému využití do ZEVO Malešice.“
Od letošního roku mohou Pražané do kontejnerů na kovové obaly, kterých je v metropoli rozmístěno už zhruba 1 555, odevzdávat i použité hliníkové kávové kapsle. „Kapsle jsou na lince tříděny manuálně pomocí naší obsluhy. Doposavad jsme jich vytřídili 2,6 tun,“ říká Radim Mana.
Kovový odpad putuje na poloautomatickou třídicí linku do Vysočan. Linka se skládá ze dvou hlavních částí – třídicí technologie a lineárního lisu. Nejprve jsou odpady tříděny manuálně. Dopravníkový pás nabírá kovové obaly z násypky a posouvá je k obsluze. Ta v první fázi ručně sebere nežádoucí odpad a nově i kávové kapsle.
Pak dopravník transportuje plechovky, tuby, víčka či nečistoty k magnetickému separátoru. Ten odděluje želené obaly od těch neželezných. Zbylý odpad pokračuje po dopravníku k separátoru neželezných kovů. Zde je odpad na bázi vířivých proudů zelektrizován, jsou odstraněny nečistoty a do násypky k lisu putuje už jen hliník. Pro lepší dotřídění odpadu obsluha celý proces ještě jednou zopakuje.
Kovy součástí oběhového hospodářství
Separace a následná recyklace hliníku a dalších neželezných kovů je klíčová pro princip cirkulární ekonomiky a snížení ekologické zátěže související s těžbou těchto kovů.
Komentáře