Produkce odpadů neustále narůstá. Funguje sice snaha o budování recyklačních kapacit a navyšování míry recyklace, nicméně množství odpadu je obrovské. V České republice patří k významným producentům skleníkových plynů, konkrétně oxidu uhličitého a metanu, právě skládky odpadů.
Zeptali jsme se proto odborníků z oblasti odpadového hospodářství: Měly by skládky platit za produkci skládkových plynů?
Michal Stieber, obchodní ředitel společnosti Veolia Využití odpadů ČR:
Skládky jsou samozřejmě jedním z nejvýznamnějších emitentů skleníkových plynů. V praxi však uvalení plateb za tuto produkci nevidím příliš reálně. V současné době musí mít povolené skládky zajištěno jímání skládkových plynů, které jsou spalovány v kogeneracích. Bohužel úroveň a funkčnost této povinné infrastruktury je v řadě případů diskutabilní. Výtěžnost skládkového plynu je navíc proměnlivá v návaznosti na složení přijímaného odpadu a s rostoucím odklonem biologicky rozložitelných odpadů klesá. Vzhledem k tomu, že stanovení plateb by bylo velmi složité, domnívám se, že veškeré negativní vlivy skládky na životní prostředí a okolí by měl pokrýt poplatek za uložení odpadu na skládku. Ten je v naší zemi bohužel stále příliš nízký, nepokrývá negativní vlivy provozu skládek a navíc víme, jak dokázali být někteří provozovatelé v minulosti “kreativní” co do minimalizace těchto odvodů v neprospěch obcí a občanů.
Milan Havel, Arnika:
Odpovídám ne. Hlavní důvod je, že produkce skládkových plynů nejde přesně měřit, a proto bych hledal lepší nástroje.
Údaje se silně liší. Po přijetí skládkové směrnice se emise skleníkových plynů ze skládek přibližují emisím skleníkových plynů ze spaloven (některé státy to již vyčíslují, záleží i na metodice výpočtu).
Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenské sdružení České republiky:
Provozovatelé skládek by měli platit za emise metanu vypuštěné do ovzduší. Metan je silný skleníkový plyn a jeho emise ze skládek do ovzduší jsou v kolizi se závazkem České republiky snížit emise skleníkových plynů mimo systém emisního obchodování do roku 2030 o 26 % oproti úrovni roku 2005, který je obsažen v balíčku legislativy Fit for 55. Pokud má ČR závazek splnit, bude do roku 2030 nutné emise metanu ze skládek úplně eliminovat.
Miloš Kužvart, výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství:
Určitě ano. Ale neřešme tento urgentní úkol odděleně od ostatních věcí, vycházejme zejména z Akčního plánu pro oběhové hospodářství (CEAP), aby zpoplatnění přineslo vyšší pokles emisí skleníkových plynů, zejména emisí metanu. To by mělo také vést k tomu, že se odvětví nakládání s odpady stane klíčovým na cestě k dekarbonizaci ekonomiky ČR.
K tomu však vede trochu delší cesta, nežli jen něco přikázat:
1) Musíme krom jiného zajistit lepší sběr dat, aby bylo možné přesně identifikovat hlavní příležitosti a cíle pro snižování metanu;
2) Posílit synergie mezi odvětvími, včetně výroby bioplynu, která může snížit emise metanu z hnoje; zhodnotit toky odpadu, které by dekarbonizovaly energetický systém produkcí bioplynu;
3) Zaručit provádění stávajících pravidel o skládkách a odděleném sběru biologického odpadu a zajistit jeho plnou účinnost do roku 2023 ve všech členských státech EU;
4) Zavést vysoké cíle kompostování s cílem zvýšit účinnost zdrojů a využití biologického odpadu;
5) Navrhnout další opatření k výraznému snížení emisí metanu ze skládkování, čištění / používání čistírenských kalů a čištění odpadních vod;
6) Stanovit opatření k zajištění ekonomické viditelnosti a konkurenceschopnosti bioplynu / tepla / elektřiny z biologického odpadu, usnadnění využívání kvalitních kompostů a umožnění veřejné podpory investic do selektivního sběru biologického odpadu a souvisejících zařízení na zpracování.
Článek vznikl za podpory klastru Wasten
Klastr WASTen byl založen dne 23. 12. 2015 jako zapsaný spolek. Členy sdružení jsou inovativní české podniky, dodavatelé špičkových technologií na zpracování komunálního a průmyslového odpadu, a přední vědeckovýzkumná pracoviště.
Komentáře