Výzkumníci analyzovali srážkové anomálie ve více než tisícovce míst po celém světě. Konstatovali, že mezi městskými a venkovskými oblastmi existují výrazné odchylky v úhrnu srážek.
Analýza srážkové anomálie
Urbanizace má poměrně známý vliv na teplotu, jehož výsledkem je, že ve městech je často měřitelně tepleji než v okolních venkovských oblastech. Tento jev má dokonce pojmenování – nazývá se „efekt teplotního ostrova“.
Méně se mluví o tom, že tento efekt má i protipól, jehož důsledky jsou podobně závažné. Jedná se o takzvaný „efekt srážkové anomálie“, který označuje skutečnost, že městský rozvoj viditelně ovlivňuje množství srážek, které spadnou v dané lokalitě.
V nové studii vědci z Texaské univerzity v Austinu shromáždili údaje o srážkových anomáliích v 1056 městech po celém světě, přičemž jejich analýzou dospěli k závěru, že ve více než šedesáti procentech zkoumaných měst prší více než v okolních venkovských oblastech, přičemž v některých případech jsou rozdíly ve srážkách významné.
Například v Houstonu, městě s největším počtem obyvatel ve státě Texas, dopadne ročně v průměru o téměř 13 centimetrů srážek více než na území v jeho okolí. Tato skutečnost může mít dalekosáhlé dopady, které se v nejvážnějším případě mohou projevit v podobě prudkých záplav v hustě zastavěných městských oblastech.
Jev se týká více než poloviny velkých měst
O tom, že srážky ve městech se mohou výrazně lišit, vědci vědí už několik desetiletí, ale dosud tento jev nebyl prozkoumán na celosvětové úrovni. Spoluautorka studie Xinxin Sui uvádí, že předchozí studie se soustředily pouze na jednotlivá vybraná města a odchylky ve srážkách, k nimž dochází v rámci nich.
V nové studii se proto vědkyně spolu s kolegy rozhodli plošně analyzovat soubory dat o srážkách ze satelitů a radarových systémů a hledali anomálie v denním úhrnu srážek z 1056 míst za období let 2001 až 2020.
„Obecně jsme zjistili, že ve více než 60 % těchto míst nacházejících se po celém světě padne více srážek než na okolním venkově. Následně jsme porovnali různá podnebná pásma, přičemž jsme pozorovali, že pokud je lokální podnebí teplejší a vlhčí, může v něm docházet k větším srážkovým anomáliím než ve městech v chladnějších a sušších oblastech,“ říká Sui.
Kromě Houstonu patří k velkým městům, ve kterých vědci zaregistrovali největší srážkové anomálie, také Hočiminovo Město ve Vietnamu, Kuala Lumpur v Malajsii, Lagos v Nigérii či metropolitní oblast Miami - Fort Lauderdale - West Palm Beach v USA.
Odchylky ve srážkách se liší i napříč kontinenty. Největší počet míst, ve kterých pršelo více než na venkově, byl zaznamenán v Africe, kde šlo o 85 % měst, a v Oceánii, kde mělo 71 % měst větší roční úhrn srážek než přilehlé venkovské oblasti.
Případů, kdy je úhrn srážek v městských oblastech menší než na okolním venkově, je méně a zpravidla jde o města, která se nacházejí v údolích a na nížinách, kde na srážkové cykly ovlivňují blízká pohoří. Tento efekt lze nejlépe pozorovat ve městech jako Seattle, Kjóto či Jakarta.
Budovy ovlivňují tvorbu srážek
Důvodů, proč ve většině měst prší více než na okolním venkově, je několik. Spoluautor výzkumu profesor Liang Yang uvádí, že jedním z klíčových faktorů je přítomnost vysokých budov, které mění tvar zemského povrchu a tím i proudění vzduchu.
Jinými slovy, městská zástavba tvoří překážky větru a zpomaluje ho, což v konečném důsledku zpravidla vede k tomu, že vzduch se koncentruje v centrech měst.
„Budovy sbíhání vzduchu ještě podněcují tím, že zpomalují proudění větru, čehož výsledkem je, že vzduch se prudčeji hýbe směrem vzhůru. Tento pohyb směrem nahoru zase znásobuje kondenzaci vodní páry a tvorbu oblaků, což jsou zásadní podmínky pro vznik srážek,“ vysvětluje vědec.
Výzkumníci konstatovali, že ze všech environmentálních a urbanizačních faktorů vykazuje se srážkovými anomáliemi ve městech nejvyšší korelaci velikost populace.
Souvisí to s tím, že čím více má město obyvatel, tím má většinou hustší zástavbu, zástavbu s vyššími budovami a větší koncentraci emisí skleníkových plynů, ze které plyne vyšší teplota ovzduší ve městě.
Když města seřadila sestupně z hlediska úrovně městského rozvoje, identifikovali tvorbu takzvaných „mokrých ostrovů“, tedy oblastí, kde dochází ke srážkovým anomáliím, v šedesáti sedmi procentech první poloviny větších měst. Pro srovnání ve druhé polovině menších měst pršelo více než na venkově v padesáti osmi procentech případů.
V kontextu postupující změny klimatu budou mít srážkové anomálie podle vědců dopady na všechna města, přičemž obzvláště problematická může být zvýšená pravděpodobnost srážek ve městech v kombinaci s nepropustností povrchů, které tvoří většinu městského prostředí.
Výzkumníci upozorňují, že tyto dva faktory mohou rychle vyústit v prudké záplavy a apelují proto na uskutečnění výzkumu zaměřeného na vývoj inovativních způsobů, jak se města mohou na prudké deště a bleskové záplavy připravit.
Studie byla publikována v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences a v úplném původním znění je dostupná na tomto odkazu.
Komentáře