Zálohujme.cz: Sedm důvodů, proč je u nás zavedení povinného zálohování PET lahví a nápojových plechovek nezbytné

V reakci na nedávné prohlášení Sdružení místních samospráv, které uvádí sedm údajných důvodů, proč podle nich nedává smysl zavádět povinné zálohování PET lahví a nápojových plechovek v ČR, níže vysvětlujeme sedm důvodů, proč je naopak zavedení zálohování v Česku zcela nezbytné.

Výběr nebyl snadný, protože pozitivních argumentů pro zavedení zálohového systému je mnohem více než výmluv, proč nezálohovat. Veškerá využitá data jsme (narozdíl od uvedeného prohlášení) také pečlivě odzdrojovali.

Je důležité zmínit, že zdaleka ne všechny obce anebo členové jejich zastupitelstev souhlasí s odmítavým postojem vedení Sdružení místních samospráv (SMS). Například Hlavní město Praha nedávno vyjádřilo svou podporu zálohování. Praha očekává, že zálohový systém přinese nejen čistší ulice, ale také úspory v nákladech na úklid veřejných prostor a zvýšení příjmů města.

Podobně i řada starostů menších obcí vidí v zálohování velký přínos pro životní prostředí a ekonomiku. Například Jan Brožek, starosta Černovic, které byly čerstvě oceněny jako Zelená obec roku nad 1000 obyvatel, podporuje zálohování. Věří, že tento systém doplní a zefektivní současné odpadové hospodářství, jehož potenciál považuje za vyčerpaný. Zavedení záloh by podle něj mělo přinést větší čistotu veřejných prostor a snížit přeplněnost kontejnerů.

7 důvodů PRO zálohování v ČR:

1. Ochrana životního prostředí

Každý rok v ulicích a v přírodě ČR (tj. mimo současný systém tříděného sběru obalů) skončí až 100 milionů PET lahví a podobné množství nápojových plechovek! Zavedení zálohového systému vyčistí veřejný prostor od PET lahví a plechovek.

Finanční motivace přispívá ke změně myšlení/chování lidí, kteří si tak více rozmyslí, jestli zálohovanou PET lahev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají za ni zpět peníze. Navíc peněžní záloha motivuje i jiné lidi ke sběru pohozených obalů, které následně odnesou tam, kam patří. To se již děje u pivních zálohovaných lahví. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují až o 95 % méně odhozených nápojových obalů po zavedení záloh.

Například na Slovensku došlo k poklesu množství nápojových obalů odhozených v přírodě nebo na veřejných prostranstvích už po prvním roce zálohování. V roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 21 % a PET lahve 18 %. Na podzim roku 2022 to bylo už jen 4 % plechovek a 5 % PET lahví.***

*Zdroj: výpočty Zálohujme.cz na základě množství nápojových obalů uvedených na trh v ČR a Studie materiálových toků PET lahví, INCIEN, 2016, Systém záloh pro Českou republiku, EUNOMIA 2019, str. ** Studie posuzování životního cyklu LCA nakládání s plastovými a hliníkovými obaly na nápoje Vysoké školy chemicko-technologické, prosinec 2018

***Správca zálohového systému SK

2. Vyšší míra sběru a recyklace

Analýza Ernst & Young vypracovaná pro MŽP v říjnu 2023 ukázala, že v roce 2022 se v ČR vytřídilo asi 73 % PET lahví, recyklovalo se jich jen 49 % a jen zlomek z nich šel zpět do výroby nových PET lahví. U nápojových plechovek je situace ještě horší: v ČR se jich sesbírá jen 26 %, zbytek skončí převážně v komunálním odpadu. Současný systém je zároveň velmi nepřesný - sleduje hmotnostní množství materiálu – tzn. jakákoli kontaminace vytříděných obalů nebo zbytky nápojů v nich ještě dále zkreslují už tak hrubou evidenci.

Oproti tomu systém vratných záloh je zcela transparentní a míru sběru a recyklace umí vykázat na kus přesně. Zavedení zálohového systému výrazně zvyšuje míru sběru a recyklace PET lahví a plechovek. V zemích, kde již tento systém funguje, dosahuje míra sběru více než 90 %. Takový systém zajišťuje dostatečné množství kvalitního recyklovatelného materiálu, což podporuje cirkulární ekonomiku, kde se z použitých materiálů opět vyrábějí nové produkty.

*Údaje o míře zpětného odběru PET lahví (73 %) a plechovek (26 %) pochází z dat MŽP a z důvodové zprávy k novele zákona o obalech.

3. Nastartování cirkulární ekonomiky

Zálohový systém je jedním ze tří základních pilířů cirkularity nápojových obalů. Transparentní systém zaručuje opakovanou recyklaci v uzavřené cirkulární smyčce. To znamená, že drtivá většina obalů se vrátí zpět do oběhu a materiál může být opakovaně použit, což vede k menší spotřebě primární suroviny (ropy v případě PET lahví a bauxitu v případě plechovek) a přispívá k dlouhodobé udržitelnosti hospodářství.

4. Snížení spotřeby energií

Výroba PET lahví z recyklovaného materiálu (rPET) je energeticky mnohem méně náročná než výroba z nového PETu. Například roční výroba PET lahví z 80% podílu recyklovaného PETu by v ČR ušetřila tolik energie, že by pokryla čtyřletý provoz pražského metra nebo by po celý rok svítilo a používalo běžné elektrospotřebiče 421 tisíc českých tříčlenných domácností.

*Zdroje jsou uvedeny pod článkem iniciativyZálohujme.cz, výpočty vychází z údajůstudie EEIP kolektivu prof. Mejstříka z roku 2020 a dalších veřejně dostupných zdrojů

5. Ekonomická efektivita a transparentnost

Zavedení a provoz systému jsou plně financovány Správcem zálohového systému, systém je finančně soběstačný, neziskový a transparentní. Náklady na zavedení a provoz zálohového systému budou přenášeny na výrobce, nikoli na spotřebitele. Studie* ukazují, že dopady na hospodaření obcí jsou minimální. Návrh ministerstva navíc počítá s kompenzacemi a předpokládá, že rozpočty obcí a měst si dokonce po zavedení zálohování přilepší**. Novým zdrojem příjmů pro obce v případě zavedení zálohování by mohl být navržený podíl nevybraných záloh od operátora systému a také zpoplatnění reklamních letáků a případně dalších tiskovin, které zatím končí v nádobách na třídění načerno. Dopad zavedení zálohování na konkrétní obec je možné si spočítat na kalkulačce MŽP.

* CETA, září 2022, dopady zavedení zálohového systému nápojových obalů na obce a města ekonomická analýza

** Ministerstvo životního prostředíKalkulačka pro obce

6. Příležitost pro zlepšení celého systému

Zavedení záloh podporuje odpovědné chování výrobců a motivuje je k lepšímu designu obalů, které jsou snadněji recyklovatelné. Zálohování je zároveň příležitost pro odpadový sektor, aby hledal využití pro další doposud nevyužité odpady ve žluté popelnici, protože dosud hleděl pouze na zisk z prodeje vytříděného PETu. Odpadový sektor čeká velká transformace a zálohování je tak pro ně příležitost, jak hledat využití pro další doposud nevyužité odpady ve žluté popelnici, čímž zásadně zlevní i obecní odpadové systémy, a tedy obce na odpady nebudou muset doplácet. Toto je dlouhodobě zanedbané, a v důsledku toho rostou obcím náklady na odpadové hospodářství, protože odpadový průmysl se soustředil pouze na PET a hleděl pouze na zisk z prodeje vytříděného PETu.

7. Plnění evropských recyklačních cílů

Zavedení zálohového systému je klíčovým krokem k dosažení recyklačních cílů, které vyžaduje evropská legislativa. měrnice EU o jednorázových plastech (SUP) ukládá povinnost sběru min. 77 % do roku 2025, resp. 90 % PET lahví do roku 2029. Navíc nově schválené nařízení EU, tzv. PPWR zpřísňuje podmínky sběru nápojových plastových lahví a plechovek na 80 % již v roce 2026. Jedná se o první legislativu, která sběr obou materiálů sdružuje. Pokud členský stát nebude dosahovat sběru 80 % byť jen u jednoho z materiálů, je, dle nařízení povinen zavést zálohový systém. Odpovědnost za plnění uvedených cílů v ČR nese AOS EKO-KOM, jejíž generální ředitel Zbyněk Kozel oznámil, že ČR tyto cíle včas nesplní: „Zavedení systému záloh je nevyhnutelné, protože u nápojových plechovek nemůžeme dosáhnout cíle 80 % tříděného sběru do roku 2026, a proto ČR nemůže žádat Evropskou komisi o výjimku z nařízením uložené povinnosti zavést zálohování nápojových obalů, bez ohledu na to, kolik plastových lahví sbíráme.“

ANKETA

K širší diskusi o výhodách zálohování jsme také oslovili několik veřejně exponovaných osobností a zeptali jsme se, proč je podle nich zálohový systém přínosem pro ČR.

Petr Hladík, ministr životního prostředí

„Hlavním důvodem, proč se zálohování zavádí i v Česku, kde jinak dobře funguje třídění odpadů, je evropská legislativa a ochrana přírody. Cílem je snížit plýtvání s materiály, které se dají recyklovat. Aby se PET lahve a plechovky nepovalovaly ve městech, v parcích, v příkopech podél cest nebo volně v přírodě. A zároveň aby se daly znovu použít jako nápojové obaly. Plasty a hliník, používané na obaly nápojů, se dají znovu a znovu využívat a díky zálohování docílíme opět potravinářské kvality, což dnes není možné. Většinou se opakovaně použité PET lahve využívají jen na koberce do aut nebo k výrobě mikin. To je důvod, proč nová úprava zavádí recyklaci plastů a plechovek povinně.“

Jana Komrsková, náměstkyně primátora Hlavního města Prahy

“Chceme-li snížit littering, bez zálohování se do budoucna neobejdeme. Počítá s ním i evropská obalová legislativa. Sousední státy k němu již přistoupily nebo brzy přistoupí. Slovensku se po dvou letech fungování zálohového systému daří zpětně vybírat více než 90 % PET a hliníku udaného na trh. Vybraný PET je navíc natolik čistý, že je možné ho znovu použít jako recyklát vhodný pro styk s potravinami.

Celkem zavedlo zálohování 16 evropských zemí a pokud nechceme zůstat doslova ostrůvkem odpadků, měli bychom se přidat co nejdříve. Podíl vratných obalů pohozených v přírodě je oproti těm nevratným minimální. Argumentem pro zálohování je úspora na tzv. plastové dani, snížení nákladů na ztracený materiál a v konečném důsledku i snížení emisí při výrobě nápojových obalů. Zastupuji zájmy Pražanů a jejich životního prostředí. Proto podporuji zálohování, které ušetří veřejné prostředky vynakládané na svoz směsného odpadu a pomůže vyčistit parky a ulice. Češi patří mezi špičku v třídění, věřím, že budeme i špičkami v zálohování.”

Jan Brožek, starosta Černovic, člen pracovní skupiny pro životní prostředí SMS

„Jako starosta vnímám zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky nejen jako nutný krok k dosažení recyklačních cílů stanovených evropskou legislativou, ale také jako příležitost ke zlepšení životního prostředí. Chápu, že existují obavy obcí z možného poklesu příjmů z prodeje materiálů k recyklaci. Ale ministerstvem navrhované kompenzační mechanismy jsou nastavené dostatečně, aby tuto ztrátu obcím vyvážily. Navíc se zálohový systém pojí s výhodami pro obce, jako jsou nižší výdaje na sběr a svoz a údržbu veřejných prostor. Máme šanci na zdravější a čistější prostředí, stejně jako na podporu principů cirkulární ekonomiky. Proto považuji systém zálohování za klíčový prvek pro větší udržitelnost naší obce a za pozitivní směr, kterým by se měla ubírat celá Česká republika, u kterého výhody převažují nad nevýhodami.“

Soňa Jonášová, INCIEN

“Pro ČR neexistuje žádná strategie nebo návrh, který by měl šanci naplnit závazné cíle sběru PET lahví nad 90 %. A neviděla jsem žádný, který by měl unikátní plán zvednout dnes nízkou míru třídění hliníkových plechovek. A už vůbec ne plán, který by nám pomohl vyklidit PET lahve a plechovky z přírody. Naopak zálohování přináší řešení na všechny tři body, a navíc jde o transparentní, pro obce levnější a digitalizovaný proces. A tomu já říkám velké ANO.”

Jiří Slavík, poslanec a zastupitel města Votice na Benešovsku

“Cirkulární ekonomika je budoucnost a zálohování je její součástí. Zálohový systém PET lahví a nápojových plechovek vede k podpoře opakované recyklace a snížení množství odpadu na veřejných prostranstvích. Předpokládá, že do pěti let od zavedení systému se vysbírá 90 procent plastových lahví a plechovek, čímž splníme evropské závazky. V evropských zemích se zavedeným zálohovým systémem kleslo množství odhozených nápojových obalů v přírodě až o 95 %.”

Jan Svěrák, režisér

“Máme v divadle automat na vratné PET lahve, a tak jsem si ho mohl vyzkoušet. Kromě čistého svědomí, že svůj odpad třídím, posílám každou PETku do automatu s dobrým pocitem, že z použité lahve vznikne nová. Připomíná mi to koloběh, jaký dělá voda v krajině i krev v našich žilách, a to mi dává smysl.”

Alessandro Pasquale, majitel Mattoni 1873

Jde o důležitý krok směrem k cirkulární ekonomice, plechovky a PET lahve tak nebudou končit v ulicích měst nebo v přeplněných koších, ale podaří se je vysbírat a vrátit tak cenný materiál do oběhu. Motivací k tomu bude nyní navrhovaná částka 4 koruny jako záloha za PETku nebo plechovku. K současným 16 evropským zemím se zálohovým systémem se v příštím roce připojí Polsko a Rakousko, pro mě další znamení, že to má smysl.