Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Vybrat nádrž na dešťovku není jen tak. Je třeba přemýšlet

| zdroj: Pumpa0

Nenechte kapky deste mizet do kanalizace. Zavlazujte jimi svou zahradu!
zdroj: Pumpa

Letní vedra jsou tu a zahrady i předzahrádky doslova baží po vodě. Vítanou pomocí v boji se suchem představuje zavlažování dešťovou vodou. Navíc jde o ekonomicky výhodné řešení, jelikož rok od roku stoupá cena vodného i stočného. Jak ale dešťovku optimálně zachytávat, které čerpadlo zvolit k distribuci vody a jaké dotace nabízí v této oblasti stát?

V průměru má každý obyvatel ČR denní spotřebu zhruba 90 litrů vody, ale to není nic v porovnání se zahradou. Jen samotný trávník o velikosti 200 m2 spotřebuje bezmála desetinásobek, jelikož na jeho závlahu „padne“ denně až 850 litrů! Při takové spotřebě je každá kapka dobrá, a tak je ideální využívat co nejvíce kapek, které spadnou z nebe. Na zadržení dešťové vody mohou sloužit sudy nebo IBC kontejnery, ale nejčastějším a optimálním řešením jsou plastové retenční nádrže umístěné pod zemí.

Při volbě velikosti retenční nádrže musíme vycházet z velikosti plochy střechy, ze které budeme vodu jímat. Průměrné množství vydatných srážek se pohybuje okolo 30 litrů na metr čtvereční, ale je třeba vždy vycházet ze srážkových hodnot v lokalitě, kde nádrž instalujeme. Pokud máme plochu střechy například 200 m2, volíme retenční nádrž o velikosti zhruba 5 m3. Nesmíme také zapomenout, že při přívalových deštích může spadnout i dvakrát více vody, a je potřeba zajistit přepad z retenční nádrže,“ radí Martin Křapa,obchodní ředitel společnosti Pumpa, jež se prodejem, servisem a montáží vodních čerpadel i jímek zabývá více než 30 let.

Schema nadrze na destovou vodu s prislusenstvim a napojenim na zavlazovaci system

Pozor na volbu čerpadla

Pro čerpání vody z malých hloubek, nejčastěji ze sudu, poslouží tzv. sudová čerpadla. Čerpadlo ponoříte a nad hladinu vyčnívá teleskopická trubice s kohoutkem pro plnění konví nebo k trubici rychlospojkou připojíte hadici. Sud s čerpadlem raději umístěte co nejblíže místu, které bude zaléváno, přičemž čerpadlo by mělo být v sudu uloženo na podstavci (kvůli možným usazeninám na dně, které by mohly při nasátí zařízení poškodit). Většina majitelů zahrad využívá sudová čerpadla o průtoku do 4 000 l/hod.

Pro čerpání větších objemů a na delší vzdálenosti – například pro přečerpávání čisté vody do zavlažovacích systémů z nádrží na dešťovou vodu – je nejvhodnějším řešením ponorné automatické čerpadlo. To je umístěno přímo v nádrži a jeho automatický chod zajistí plynulý provoz bez nutnosti zapínání/vypínání. Zároveň je čerpadlo osazeno plovákovým spínačem, takže při nedostatku vody se čerpadlo automaticky vypne a nedojde k jeho poškození.

Ukázkou ponorného automatického čerpadla vhodného na čerpání dešťové vody z retenční nádrže a následné zavlažování je PUMPA PMC1004PA. „Jde o univerzální vícestupňové ponorné čerpadlo, které disponuje nerezovým pláštěm, zabudovaným automatickým řízením, výkonem 1 000 W a maximálním průtokem šest kubíků za hodinu. Čerpadlo je navíc schopné čerpat vodu i 50 mm ode dna,“ říká Martin Křapa.

Ponorné čerpadlo není jediné řešení. Také můžete použít povrchové čerpadlo, které je umístěno venku vedle nádrže. Povrchová čerpadla mívají jednodušší konstrukci, a proto jsou většinou i levnější. Jejich použití má však několik omezení. Především jde o sací potrubí, jehož celkový odpor nesmí přesáhnout většinou (podle typu čerpadla) šest metrů. Dále je třeba počítat s určitou hlukovou úrovní. Sání by mělo být vybaveno plovacím sacím košem se zpětnou klapkou zajišťující čerpání nejkvalitnější vody v nádrži (cca 10 cm pod hladinou).

Komplexním řešením pak mohou být dešťové přečerpávače přizpůsobené pro technologie využití dešťové vody. Jsou vybaveny nejen vhodnými čerpadly, ale také různě velikými bezpečnostními nádržemi a řídicí automatikou včetně ochran provozu. Zmíněné bezpečnostní nádrže nenahrazují nádrže na dešťovou vodu, ale umožňují efektivní připojení na vodovodní síť v případě sucha.

Záleží tedy na vás, který způsob preferujete a jaké jsou vaše možnosti, co se týká umístění čerpadla. Rozhodující pro výběr zařízení pak bude vždy účel použití, požadovaný průtok, výtlak a konečný tlak například pro postřik na zahradě.

Využití dešťové vody

K čemu zachycenou vodu použít? Nejčastěji pro závlahu zahrady, a to ručním postřikem nebo závlahovým systémem. Pokud se rozhodnete pro profesionální systém, je nutné zajistit dodávku vody do nádrže pro případ období sucha. Je možné použít i vodu ze studny nebo vrtu a při nedostatku srážek nádrž dopouštět. „Určitě také doporučuji investovat do sestavy pro dopouštění, která zajistí, že v nádrži bude dost vody i v období sucha. Sestavu lze jednoduše zapojit do zásuvky 230 V a obsahuje plovák se závažím, elektromagnetický ventil a desetimetrový kabel,“ doplňuje Martin Křapa.

Akumulace vody a Nová zelená úsporám

Rozhodnete-li se pro pořízení podzemní akumulační nádrže s objemem větším než 2 000 litrů, můžete požádat o čerpání dotace z programu Nová zelená úsporám. V jeho rámci je možné čerpat podporu na zachytávání a využívání dešťové vody. Žadatelé mohou jeho prostřednictvím získat až 105 000 Kč, ovšem dotace smí činit maximálně 50 % způsobilých výdajů na realizaci instalace.

A jedno upozornění na závěr – jak již bylo zmíněno, dotace je určena výhradně na pořízení podzemních nádrží. Sudy, IBC kontejnery a podobné nadzemní nádrže tedy z dotačního programu bohužel financovat nelze.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ
Nevajgluj