Plynem budeme topit i po roce 2040

V úterý odhlasovali europoslanci směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), která má za cíl snižovat jejich emise a energetickou spotřebu. Vzápětí se ve veřejném prostoru objevila mylná informace, že tím EU zakázala využívání plynových kotlů po roce 2040. Není to pravda. Plynové kotle bude možné pro vytápění dál využívat, a to jak v nových, tak ve starších budovách.

Konečné znění textu neobsahuje žádný plošný zákaz používání plynových kotlů po roce 2040. Naopak, technologie využívající obnovitelné plyny jsou jedním z uznaných zdrojů energie pro vytápění. Nástupcem zemního plynu totiž budou nízkoemisní a obnovitelné plyny, jako jsou biometan a vodík, na jejichž rozvoj se plynárenství intenzivně připravuje.

Žádný plošný zákaz plynových kotlů od roku 2040

„Zákaz používání fosilních paliv ve vytápění budov nejpozději od roku 2040 byl ve finální verzi směrnice ze strany členských států odmítnut a v textu schválené směrnice takový zákaz není uveden,“ zdůrazňuje Josef Kotrba, ředitel Českého plynárenského svazu.

V příloze směrnice je ustanovení, které má sloužit jako vodítko při přípravě a aktualizaci vnitrostátních plánů pro renovace budov. Takové plány by měly členské státy teprve přijmout a realizovat. Rok 2040 se v této příloze objevuje pouze jako orientační datum pro cílení opatření na náhradu fosilního plynu ve vytápění. Toto datum odpovídá i plánům plynárenských společností na přechod k nízkoemisním plynům, jako jsou biometan a vodík.

„Přesná podoba realizace těchto opatření bude vždy záležet na konkrétních podmínkách jednotlivých členských států. V podmínkách České republiky se bez plynu neobejdeme. Nutný výkon pro vytápění v Česku představuje ročně 25 GW. Bez stabilního zdroje ve formě plynu, který se dá dobře skladovat a je k dispozici po celý rok, to zkrátka u nás nepůjde,“ doplnil Josef Kotrba.

Ani zemní plyn nevypadl ze hry

Aktualizovaná definice budovy s nulovými emisemi umožňuje využívat pro vytápění i bezemisní plyny, kterými jsou například biometan a vodík. Energie ve formě plynu zůstane dál nedílnou součástí energetického mixu nejen České republiky.

Směrnice navíc v ustanoveních o zdrojích primární energie pro budovy s nulovými emisemi připouští, že „pokud není technicky či ekonomicky proveditelné splnit požadavky stanovené v tomto odstavci, může být celková roční spotřeba primární energie pokryta i jinou energií ze sítě, která splňuje kritéria stanovená na vnitrostátní úrovni“.

„Toto ustanovení tak připouští dokonce i využití zemního plynu jak pro nové, tak hlavně rekonstruované budovy i po roce 2040. Naším cílem je ovšem zajistit tuto energii ve formě obnovitelných plynů,“ zdůrazňuje Josef Kotrba.

Podpora kotlů na obnovitelná paliva

S ohledem na směrnicí schválené ukončení dotací na kotle na fosilní paliva od roku 2025 je proto důležité začít s intenzivnější podporou kotlů na obnovitelné plyny, které se mohou stát důležitou součástí podpory pro dekarbonizaci vytápění.

„Toto opatření zmínilo při projednávání Směrnice v Radě EU například Německo, které plánuje podporu kotlů připravených na vodík i po roce 2025. Na potřebu realizovat podobná opatření i v České republice apelujeme i my,“ uzavírá ředitel Českého plynárenského svazu Josef Kotrba.

Neplatí ani zákaz kotlů v roce 2029

Podobné dezinterpretace panují i okolo Evropské komise ke zvýšení energetické účinnosti zařízení pro vytápění. Kromě toho, že jde o návrh, který se stále diskutuje, ani tento návrh nevylučuje do budoucna používání plynových kotlů.

Zákaz, který ale začne skutečně platit už v letošním roce, se týká kotlů 1. a 2. emisní třídy na tuhá paliva. Právě přechod na spolehlivý a bezpečný plynový kotel je pro domácnosti, které za takové staré kotle hledají náhradu, finančně i technicky dobře dostupným řešením. Distributoři plynu jsou připraveni tyto nové odběratele ke svým sítím připojovat.