Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Obce mohou podpořit aplikaci kalů na zemědělskou půdu. Někdy stačí vůle a větší osvěta občanů

| autor: Hana Tomášková0

Ondra Bačina hnojení
zdroj: Ondřej Bačina/ Agrossyn

Česká republika zaznamenává kritický nedostatek organické hmoty v půdách. Obce zase obtížně řeší likvidaci čistírenských kalů. Naštěstí se najdou zemědělci vstřícní ke spolupráci s obcemi, kteří aplikují kaly na svou půdu. V případě kalů z ČOV pro ně velký problém paradoxně nepředstavují legislativa či přísné limity, ale nespokojení občané.

Precizní zemědělství

Ondra Bačina selfie
Ondřej Bačina/ Test kvality hygienizace

„Bereme kaly od obcí, abychom jim pomohli vyřešit situaci, protože vidíme, jak velký problém obce s tímto druhem odpadu mají,“ říká Ondřej Bačina, majitel farmy Agrossyn z Klíčan u Prahy.

Farma již 23 let provozuje systém tzv. precizního zemědělství, který cílí na zajištění ekonomicky a environmentálně udržitelných systémů zemědělského hospodaření. Zaměřuje se mimo jiné na snížení ekologické zátěže pro krajinu.

Součástí systému je i monitoring vlastností půdy. „Naše farma funguje v souladu s tímto systémem od roku 2000. Snažíme se například dodat půdě živiny, které jí chybí. Proto jsme nahradili fosfor, který jí byl předtím odebrán,“ vysvětluje Ondřej Bačina.

Kaly z ČOV v zemědělství a problém s množstvím fosforu

Intenzita průmyslové činnosti v regionu se snížila, a tak se kaly staly zajímavou alternativou pro zemědělce. Chemie využívaná v rámci domácností nepředstavovala s ohledem na vysokou úroveň technologie čistíren odpadních vod žádné komplikace.

Problém se však vyskytl v poslední době tam, kde ho zemědělci neočekávali. Prací prášky a mycí prostředky obsahují fosfor, který pak kaly vnáší do půdy. To by za běžných okolností nebylo na škodu.

„My kaly využíváme dlouhá léta přes program přímé aplikace. A teď se nám sešly dva faktory. Kaly a fosfor, který jsme do půdy dodali. A najednou přišel ÚKZÚS*, který začal hodnoty fosforu před 1,5 rokem sledovat. Další aplikaci kalů už nám nechce schválit. Takže tady se rozevírají nůžky. Stát omezuje ty, kteří chtějí provozovat zemědělství udržitelně a mají s tím spojené záležitosti relativně v pořádku. Ale nemá nástroj na ty, kteří to vedou špatně a nenařizuje jim, že to řešit musí,“ konstatuje farmář.

Fosfor spolu s dusíkem představují klíčové prvky pro pěstování rostlin. Jejich trvalý deficit může vést z dlouhodobého hlediska k degradaci půdy. Nadměrné množství fosforu může způsobit znečištění povrchových a podzemních vod i eutrofizaci.

Ondra Bačina kompostárna
zdroj: Ondřej Bačina/ Kompostárna

Chybí podpora samospráv

„Legislativa není nic, co by bylo nesplnitelné. Já chápu, že ty látky, které jdou do půdy, někdo potřebuje kontrolovat. Že musí být evidovány,“ zdůrazňuje Bačina a doplňuje: „My jsme pražské kaly kvůli fosforu přestali brát loni a najeli jsme na kompostárnu. Snažíme se vyjít vstříc obcím, se kterými spolupracujeme a v rámci kompostárny kaly zpracováváme a v řádově nižším množství vracíme do půdy.“

Zemědělci potřebují, aby s nimi obce spolupracovaly a podílely se na osvětě občanů. Obce se zbaví kalů a bioodpadů, ale ty nikam nezmizí, zemědělci je nejprve musí aplikovat na půdu.

„V momentě, kdy začne aplikační sezona, obešleme obce a dáme jim to na vědomí. A tady nám chybí jejich součinnost. Lidé nám chodí vyhrožovat na pole. Stěžují si na zápach, prašnost, komplikace v dopravě. Občané předkládají stížnosti na obcích a ty, první, co udělají, je, že jim předají kontakt na Českou inspekci životního prostředí. Pomohlo by, kdyby pracovníci na odborech životního prostředí lidem vysvětlili, že jde o zpracování jejich bioodpadů. Že se to neděje, protože zemědělec dělá něco špatně,“ upozorňuje Ondřej Bačina.

Ondřej Bačina odborná setkání
zdroj: Ondřej Bačina/ Odborná setkání

Prospěšnost organických hnojiv

Organické hnojivo obsahuje řadu půdě prospěšných látek – dusík, fosfor, draslík atd. Jeho hlavní přínos však spočívá v obohacení půdy o organickou hmotu, tu půda v České republice nezbytně potřebuje.

Na rozdíl od průmyslově vyráběných hnojiv, nelze ta organická aplikovat kdykoli. Je to možné pouze po sklizni nebo před setím.

„Situaci by prospělo, kdyby lidé zkusili pochopit, že se nastěhovali do zemědělsky produktivní krajiny. To, že se to tady dvacet let nedělalo, neznamená, že jde o věc, která by se v zemědělství nepoužívala nebo kterou by zemědělství nadlimitně zatěžovalo životní prostředí,“ uzavírá Ondřej Bačina.

*Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ
Nevajgluj