O výhodách modulárních bioplynových stanic (MBPS) jsme již psali. Nyní se podíváme na to, jak vlastně technologie funguje, co potřebuje na vstupu, jak se nakládá s výstupy a co ke své činnosti MBPS potřebuje. Z toho také vyplyne, kde je její využití ideální.
Funkce
Bioplynová stanice je zařízení, ve kterém se díky procesu řízené fermentace (procesu anaerobní fermentace za nepřístupu vzduchu v uzavřených reaktorech) přemění mokrá biomasa na bioplyn.
K promíchání substrátů ve fermentoru se používá patentovaná technologie PON® (technologie Power Of Nature mixing). Přírodní síla (gravitace) pomáhá výrazně šetřit provozní náklady a tudíž Bet® technologie umožňuje stavět malé instalace už od 5 kWh výkonu. Společnosti ve skupině Bert® tak nabízí unikátní technologii, která je optimalizována pro tzv. mokrou fermentaci.
Konstrukční řešení fermentační modulové nádrže umožňuje mísit substráty automaticky a nepřetržitě. Kromě toho byl vyvinut jedinečný systém vytápění vlastního fermentoru pro zajištění optimálního a efektivního průběhu fermentace.
Pro výrobu bioplynu se používají různé biologicky rozložitelné substráty. Každý ale má specifický energetický potenciál a fyzikální vlastnosti jako obsah sušiny, výtěžnost, vlhkost, hmotnost atd. Proto je kladena velká pozornost a důraz na správnou předpřípravu a míchání substrátu, aby bylo zajištěno maximální využití substrátu pro chod a výkon modulové bioplynové stanice Bert®..
Vstupní materiál
Jednou z největších výhod MBPS je ta, že umí zpracovávat pouze místní, lokální biomateriál. Stačí technologii pouze vhodně nastavit, jelikož je možné MBPS Bert® dimenzovat podle místních vstupních substrátů s primárním cílem vlastní energetické soběstačnosti!!
Heslovitě by se dal vstupní materiál pojmenovat takto:
Zemědělská produkce
- Vepřová kejda
- Kravský hnůj
- Koňský hnůj
- Slepičí trus
- Kachní a králičí trus
- Sláma a seno
Municipální/ obecní produkce
- Biologický odpad = senáž, listí (biologická hmota, pozor zpravidla sezonní)
- Odpad z ČOV + tuky
- Místní odpad z gastro provozů
Zpracovatelská produkce
- jatky
- čokoládovny
- pivovary
- další
Kvalita vstupních materiálů
Z pohledu technologie, resp. vstupů je třeba vždy přesně definovat vstupní substráty a jejich fyzikální, biologické a chemické vlastnosti a především je nutné použít vhodné technologie k úpravě. Jedná se o drtičky, řezačky, míchače, vhodné prostředky pro hygienizaci a podobně.
Zároveň u všech instalací, kde ředíme vstupní substrát tekutou složkou na úroveň sušiny 10-12%, používá technologie Bert® kavitační proces, což je proces dezintegrace struktury organického materiálu na molekulární úrovni. Vstupní substrát opouští vlastní kavitátor jako homogenní látka (typu smoothie), která je ideálně připravena k bakteriální degradaci v rámci modulární bioplynové stanice Bert®.
Energetická náročnost
V první řadě je nutné uvést, že MBPS jsou energeticky nenáročné, což je základní konkurenční výhoda instalací fermentorů rodiny Bert®. Pomocí technologie míchání PON® je možné rozvinout ekonomickou formu fermentace i pro instalace bioplynových stanic o výkonu do 200kW.
Oproti standardním betonovým řešením, modulová bioplynová stanice Bert® generace 2.5 je energeticky nenáročná díky využití přírodních zákonů (fermentace, chlazení atd.) a díky více jak 30ti let zkušenosti zakladatelů a jejich pragmatickému přístupu, vedoucímu k maximální úspoře provozních nákladů modulové bioplynové stanice Bert®.
Nároky na kvalifikaci personálu
Obsluha modulové bioplynové stanice Bert® je nenáročná. Jak časově tak kvalifikačně.
Zpravidla se jedná o základní zaškolení ohledně denního/ pravidelného dávkování zdrojů (dle velikosti přípravné jímky či jímek) a obsluhy separace výstupního digestátu. Technologie Bert® funguje zcela automaticky, je dálkově monitorována a hlavně díky svojí vrozené jednoduchosti, funguje bezporuchově. Časovou náročnost na obsluhu počítáme max. v desítkách minut denně.
Výstupy, nakládání s nimi a jejich využití
Základními výstupy jsou elektrická energie kW, tepelná/termická energie kWt, tekutá složka digestátu, takzvaný fugát a separát (humus), což je pevná složka digestátu. U MICRi a MINi instalací (500 až 1500kg denní vstupu do fermentoru na úrovni 12% sušiny) lze uvažovat také o výstupu v podobě teplé vody či chlazení.
Vyprodukovaná elektrická energie se uvažuje primárně pro vlastní spotřebu, ale přebytky lze uplatnit na trhu a prodávat do sítě a to dle místních podmínek.
Vyrobená tepelná energie je primárně využívána pro vyhřívání/ temperování fermentorů a jinou vlastní spotřebu. Případné přebytky, či plánované přebytky lze využívat všude tam, kde je potřeba tepla. Například při vyhřívání skleníků, nebo jako zdroj tepla pro sušení dřeva.
Fugát je primárně využíván jako tekuté hnojivo v zemědělství. V zimním období lze kumulovat do vaků. Sekundárně se využívá jako prodejní artikl a terciálně jako vstupní „voda“ do MBPS.
Separát (humus) je vhodné vrátit do zemědělské půdy, dá se velmi dobře uplatnit na trhu, v případě že má provozovatel pytlovací linku (pořízení není investičně náročné). Velkým hitem posledních let je rovněž pěstování larev mouchy bráněnky, pro které je humus ideální potravou. Tyto larvy jsou vhodným doplňkem pro zdroj proteinů a tuků v krmných směsích pro dobytek.
Teplá voda lze primárně využít pro údržbu technologie například na jatkách, chlad si najde své využití zajisté také. Jde o případy, kdy malý statek potřebuje vychladit svoji vertikálu při porážce, nebo jej lze využít v chladírenských boxech.
Komentáře