Na rozšířené odpovědnosti výrobců je založen systém fungování kolektivních systémů. I tak se ovšem ještě dlouhou dobu na trhu budou vyskytovat elektrozařízení, která po svém zpětném odběru od uživatelů stěží najdou další uplatnění a ani jejich jednotlivé části či materiály z nich získané po zpracování nebudou příliš poptávány. Taková zařízení lze označit jako výrobky s negativní ekonomickou hodnotou, jelikož jejich zpětný odběr a ekologická recyklace s sebou nesou převážně náklady, které musí kolektivní systémy plnící povinnosti výrobců uhradit. Často se jedná o elektrozařízení, která po skončení své životnosti spadají do kategorie tzv. nebezpečného odpadu neboli elektrozařízení, jejichž ekologická recyklace je extrémně finančně náročná. Typickým příkladem je klasická zářivka, která pro své správné fungování obsahuje rtuť. Samozřejmě existují elektrozařízení, která i na konci své životnosti, díky obsahu vzácných nebo zajímavých materiálů (železo, hliník, zlato, stříbro) mají tzv. pozitivní ekonomickou hodnotu. Právě tato vlastnost umožňuje jinak velice různorodou paletu elektrických a elektronických zařízení rozdělit do dvou skupin (tj. elektroodpad s pozitivní a negativní hodnotou).
Vliv křížového financování na (eko)design výrobků
Logicky by se dalo očekávat, že výrobci se budou snažit o takovou konstrukci svých výrobků, která vede k výskytu vysloužilého elektrozařízení s pozitivní, nebo alespoň s co nejmenší negativní hodnotou. Neboli aby materiály, ze kterých své výrobky vyrábějí, byly co nejšetrnější k životnímu prostředí a aby se daly levně a jednoduše recyklovat. Protože tak budou náklady na zpětný odběr a následnou recyklaci jejich vysloužilých výrobků velmi nízké.
Bohužel, jedním z důležitých negativních aspektů, který může výrazně snižovat motivaci výrobců ke snižování zátěže způsobené jejich vysloužilými výrobky, je tzv. křížové financování různých skupin elektrozařízení v rámci zpětného odběru. V ideálním případě by recyklační příspěvky hrazené výrobci za každou skupinu elektrozařízení měly odpovídat nákladům přímo souvisejícím s recyklací daného výrobku uvedeného na trh.
Pokud by ovšem nějaký kolektivní systém při nastavení své struktury recyklačních příspěvků tento princip nedodržel, byl by motivační efekt výše recyklačního příspěvku na výrobce oslaben. Křížovým financováním dochází k faktickému dotování sběru a recyklace jedné skupiny elektrozařízení z recyklačního příspěvku jiné skupiny elektrozařízení. Ti výrobci, kteří z tohoto dotování těží, nedostávají reálnou zpětnou vazbu o skutečných nákladech zpětného odběru a recyklace jejich vysloužilých výrobků ve formě reálné výše recyklačního příspěvku.
Samozřejmě vzhledem k rozmanitosti nabídky elektrozařízení uváděných na trh musí při stanovení recyklačních příspěvků dojít k určitému sjednocení a zjednodušení jejich výše.
Recyklační příspěvky jsou obvykle stanovovány na úrovni jednotlivých skupin elektrozařízení tak, jak je vymezuje legislativa (nově od roku 2019 stanovuje legislativa 6 skupin elektrozařízení). Pokud tedy hovoříme o křížovém financování zpětného odběru elektrozařízení, máme na mysli křížové financování právě mezi těmito jednotlivými skupinami elektrozařízení.
Nesprávně nastavená struktura recyklačních příspěvků může formou křížového financování vést ke zvýhodňování některých skupin elektrozařízení, a naopak diskriminaci jiných skupin. Jedním ze zdrojů pro toto křížové financování může být elektroodpad s pozitivní ekonomickou hodnotou. Prostředky získané z prodeje surovin získaných při jeho recyklaci jsou využívány na financování zpětného odběru a recyklace dalších skupin elektrozařízení. Vzhledem k tomu, že křížové financování mezi skupinami elektrozařízení demotivuje výrobce od zlepšování konstrukce jejich výrobků, je v řadě vyspělých západoevropských zemí přísně zakázáno.
Množstevní slevy na recyklační příspěvky
Další praktikou, která ohrožuje princip rozšířené odpovědnosti výrobce a ekodesign, je poskytování množstevních slev z recyklačních příspěvků velkým výrobcům, kteří uvádějí na trh velká množství elektrozařízení. Mají-li recyklační příspěvky odrážet náklady na zpětný odběr a recyklaci vysloužilých elektrozařízení, nedává smysl takový druh slev výrobcům poskytovat. V tomto případě jde nejen o snižování motivace výrobců ke zlepšování ekodesignu, ale ještě navíc dochází ke zvýhodňování velkých výrobců a dovozců na úkor těch malých a středních. I množstevní slevy na recyklační příspěvky jsou v řadě vyspělých západoevropských zemí zakázány a malým a středním výrobcům je zákonem často garantováno, že budu platit stejné jednotkové recyklační příspěvky, jako velcí výrobci.
Důsledky
Ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, že křížovým financováním mezi jednotlivými skupinami elektrozařízením dochází k pouhé redistribuci příspěvků v rámci jedné činnosti kolektivního systému, kdy s takovou realokací nejsou spojeny žádné negativní důsledky, opak je pravdou. Důsledky křížového financování mezi jednotlivými skupinami elektrozařízení jsou bohužel dalekosáhlé a pro společnost negativní. V systému rozšířené odpovědnosti výrobce, kdy výrobce odpovídá za elektrozařízení i po skončení jeho životnosti, jsou náklady na jeho sběr a následnou recyklaci důležitou položkou v rozpočtu každého výrobce. Jsou to právě tyto náklady, které mají výrobce motivovat ke zlepšení ekodesignu daného výrobku. Náklady pak zákonitě klesají s jednodušší „rozmontovatelností“ vysloužilého elektrozařízení, nízkým objemem škodlivých látek, s vyšším objemem snadno recyklovatelných surovin, které elektrozařízení obsahuje apod.
Existence křížového financování má negativní dopad právě na tuto motivaci výrobců ke zlepšování ekodesignu. Jestliže je kolektivnímu systému umožněno přesouvat příspěvky odvedené za určitou skupinu elektrozařízení ve prospěch jiných skupin elektrozařízení, pak nejsou výrobci elektrozařízení spadajících do těchto skupin dostatečně motivováni k investicím do lepšího ekodesignu svých výrobků. Nepociťují totiž negativní dopad, tedy zvýšené náklady, špatného ekodesignu. Totéž platí, pokud se využívají výnosy z prodeje surovin získaných recyklací jedné skupiny elektrozařízení na sběr a recyklaci jiných skupin elektrozařízení.
Zdroj: Kolektivní systémEKOLAMP
Foto: ilustrační/ Pixabay
Komentáře