Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Co udělat, aby všichni v České republice měli přístup k pitné vodě

| autor: Hana Tomášková0

voda24.jpg
zdroj: Ilustrační foto/ Pixabay

Dnešní příspěvek reaguje na komentář na sociálních sítích k našemu článku Nulový odpad: Voda bez obalu. „Bohužel je i dnes spousta vesnic, kde pitná voda není k dispozici a jiná alternativa, než PET lahve nejsou. Stačí bydlet někde u pole a ani sebe hlubší studna vás nezachrání, pokud neinvestujete do úpravny vody, na kterou v dnešní době nemají všichni.“

Komentář dále navazoval: „Co je potřeba udělat za systémové kroky, aby všichni lidi v ČR měli přístup k pitné vodě? Aniž by museli kupovat PET lahve s pitnou vodou? Či investovat nemalé peníze do úpravny vody?“

Oslovili jsme odborníky z řad vodohospodářů i dlouhodobých pracovníků v oblasti úpravy vody.

Ing. Vilém Žák, ředitel a člen představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s.:

Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2021 mělo 96 % obyvatel ČR přístup k pitné vodě z veřejných vodovodů. Na veřejnou kanalizaci bylo ve stejném roce připojeno 87,4 % obyvatel.

Teoreticky je samozřejmě možné v ČR zajistit napojení všech objektů pro bydlení na veřejný vodovod, prakticky to ale možné není zejména z ekonomických a částečně také z technických důvodů. Vzdálenosti jednotlivých objektů pro bydlení od veřejného vodovodu jsou v některých místech tak velké, že jejich napojení by ekonomicky nedávalo žádný smysl. Navíc udržet předepsanou zejména mikrobiologickou kvalitu pitné vody v potrubí s nepatrným průtokem, tzn. za situace, kdy na konci několik km dlouhého potrubí je např. jen jeden rodinný dům s malým odběrem, je téměř nemožné.

Právě z těchto důvodů bude vždy nějaká část objektů pro bydlení odkázána na individuální zásobování z lokálního zdroje, tzn. z vrtu, nebo studny.

Ing. Karel Plotěný, jednatel ASIO TECH, spol. s r.o., ASIO NEW, spol. s r.o.:

Ono je to složitější, pokud by měl člověk správně reagovat, tak musí řešit konkrétní případ, a to v souvislostech i s okolními obydlími. Řešení je závislé na velikosti obce, hydrogeologii, kvalitě podzemní vody, vzdálenosti k nejbližší veřejné síti… Někdy budou nakonec i ty PET lahve nejlepším řešením, ale určitě ne universálním a častým.

Systémově je potřeba: Zpracovat reálně plány rozvoje vodovodů a kanalizací, i když zrovna plány rozvoje vodovodů jsou na vyšší úrovni než plány kanalizací, - zmapovat vhodné podzemní zdroje, povrchové zdroje a na základě výhledové spotřeby rozhodnout, co propojit sítí veřejného vodovodu a co řešit místně a co individuálně. Při rozhodování uplatnit všechna kritéria udržitelnosti. Případně jak posílit zdroje. V Texasu mají takový výhled na 50 roků dopředu a vychází jim z toho, že bude nutné i část vody recyklovat, a tak se tím řídí a podporují, co je potřebné.

Tam, kde pak není možné rozumné zasíťování, tam podpořit získávání kvalitní pitné vody regionálně nebo individuálně z dotací.

Dále změnit cenotvorbu tak, aby dodavatele vody motivovala k podpoře úspor vody, dnes je to naopak, a k minimalizaci odběrů podzemních vod, kdy opět cena za odběry podporuje odběry podzemních vod, a legislativu tak, aby nebránila recyklaci vod a tím pádem nepřímo nepodporovala navyšování odběrů podzemních a povrchových vod.

Mgr. Marek Síbrt, mluvčí společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.:

V České republice je na dodávky pitné vody z veřejného vodovodu připojeno zhruba 96 % obyvatel. Lidé, kteří připojeni nejsou, a musí využívat vlastní lokální zdroje - studny atd., bydlí většinou ve velmi odlehlých oblastech, kde připojení není technicky možné, případně ekonomicky efektivní.

Města i obce samozřejmě mohou žádat o podporu z veřejných prostředků v jednotlivých dotačních programech, které jsou pravidelně vyhlašovány. Nicméně podmínky bývají nastaveny tak, že zohledňují kromě technické také ekonomickou stránku zamýšleného projektu - zjednodušeně náklady na připojenou domácnost.

Problém tedy není v kapacitě zdrojů, ale v technické a ekonomické stránce věci.

Nové rozvojové lokality vznikající často v okrajových částech větších sídel jsou většinou kompletně zasíťovány ze strany developerů, kteří tyto náklady logicky promítají do cen pozemků. Okrajové části měst a obcí, kde nebyl historicky veřejný vodovod vybudován, jsou velmi často připojovány k vodovodní síti s využitím dotačních prostředků, je-li to možné.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ
Nevajgluj