Podzemní kontejner
Princip podzemních kontejnerů spočívá v umístění převážné části sběrné nádoby pod zemí. V naprosté většině případů se jedná o kontejner se spodním výsypem, takže výsyp nádoby probíhá stejně jako u ostatních kontejnerů – tzv. zvonů.
Kde už je mají
Podzemní kontejnery jsou již delší dobu používány v mnoha městech České republiky. Od roku 2006 je provozují v Brně. Nádoby byly instalovány i v Praze, Táboře, Českém Krumlově, Písku, Strakonicích, Uničově či Olomouci.
Olomouc
„Ve městě Olomouci zajišťujeme vývoz z podzemních kontejnerů u tříděného odpadu na čtyřech stanovištích. Každé je osazeno po jednom kontejneru na papír, plast a sklo s celkovým součtem 12 ks. Podzemní kontejnery v Olomouci mají objem 3000 l, pouze na posledním vybudovaném stanovišti na ulici Tylova jsou kontejnery pro plast a papír s objemem 5000 l, sklo zůstalo 3000 l, kvůli hmotnosti,“ představuje systém podzemních nádob v Olomouci Jiří Fryc, ředitel Technických služeb města Olomouce.
Historické jádro města Olomouce je vyhlášeno městskou památkovou rezervací (MPR). Po Praze se jedná o druhou nejrozsáhlejší rezervaci v České republice. Olomouc tak přistoupila ke konceptu podzemních kontejnerů, protože charakter MPR neumožňoval použití běžných kontejnerových stání jako jinde ve městě.
„I v centru musí mít občané možnost třídit odpad. Podzemní kontejnery jsou konstruovány tak, že celý objem je zapuštěn v zemi a na povrchu je pouze šachta s vhozem. Díky tomu tolik „nehyzdí“ okolí a konkrétně v Olomouci to byla jediná možnost, jak zřídit v památkové rezervaci veřejné stanoviště na tříděný odpad,“ upozorňuje Jiří Fryc.
Tento systém je pro svoji konstrukci využíván zejména v centrech měst, kde podzemní kontejnery šetří plochu a jsou vhodným estetickým doplňkem, který splňuje svůj účel.
„Výhodou podzemních kontejnerů je jejich optická prostorová nevýraznost. Neruší tolik okolí, mají pěkný vzhled a větší obsahovou kapacitu. Pro jejich obslužnost je zapotřebí menšího množství pracovníků,“ uvádí Jiří Fryc a dodává: „Nevýhodou jsou vysoké pořizovací náklady, potřeba speciálního vozidla s úpravou pro jejich výsyp a vyškolené obsluhy pro práci s jeřábem.“
Znojmo
Znojmo má celkem 11 podzemních kontejnerů, z toho 4 na směsný komunální odpad, 7 nádob na separovaný odpad. „Kontejnery na směsný odpad fungují na čipovou kartu – vhoz kontejneru se otevře po jejím přiložení, občan se nemusí starat o popelnice,“ říká k provozu Petra Maršounová z Městského úřadu Znojmo.
První kontejnery se instalovaly v roce 2009 na Horní náměstí. „Největší výhodou tohoto systému jak pro občany, tak pro město je absence nádob na odpady – pro občany odpadá starost o nádobu - přemisťování v den svozu, pro město je výhoda v tom, že nádoby v den svozu nepřekáží na chodnících a nehyzdí historické centrum. Při svozu je navíc vysypán pouze jeden velký kontejner a ne množství menších nádob,“ uvádí Petra Maršounová a doplňuje: „Systém není poruchový. Do dnešního dne jsou všechny kontejnery plně funkční, potýkali jsme se pouze s menšími závadami, které byly během pár dnů odstraněny. Při poruše čtečky karet lze vstup kontejneru "odemknout", vhoz kontejneru je tak po dobu opravy volně přístupný a občané nejsou v tomto směru žádným způsobem omezeni.“
Aby byl zajištěn bezproblémový provoz, prochází podzemní kontejnery pravidelnými kontrolami. „Dvakrát ročně jsou kontejnery servisovány,“ upřesňuje Petra Maršounová, „Jsou promazané pohyblivé díly, vyčištěná jáma, spáry. Občas jsme u kontejnerů na čipovou kartu nuceni vyměnit baterii či opravit čtečku karet, vše je vždy vyřešeno v řádech maximálně dnů.“
Kladno
Na Kladně bylo vybudováno 32 hnízd, kdy hnízdo tvoří kontejner na papír, plast, sklo a směsný komunální odpad. Jedná se o ocelové kontejnery o obsahu 5 m³ (pro papír, plast a směsný komunální odpad) a 3 m³ (na sklo).
„Výhody podzemních kontejnerů spočívají v jejich větším objemu. Okolí je udržováno bez zápachu a malé otvory chrání před vniknutím osob či zvěře, takže nedojde k jejich nežádoucímu odsunutí či převrhnutí. V případě správného užívání je hlavní devízou estetika,“ říká Lucie Steinerová, tisková mluvčí Magistrátu města Kladna.
Jaké klade provoz podzemních kontejnerů nároky na vlastníka (město), provozovatele (svozová firma) i uživatele (občany)? „Město zajišťuje organizaci sítě sběrných nádob, nastavení optimální četnosti svozu, kontroluje průchodnost vhozových otvorů a zajišťuje údržbu nádob dle pokynů výrobce,“ uvádí Lucie Steinerová a doplňuje: „U provozovatele je třeba, aby disponoval vhodným svozovým vozidlem a respektoval časové i prostorové nároky svozu. Uživatel musí akceptovat velikost vhozových otvorů a přizpůsobit mu velikost svého odpadu a v neposlední řadě respektovat dopravní značení - neparkovat před hnízdem a umožnit tak výsyp.“
Co by Lucie Steinerová doporučila ostatním městům, pokud se pro realizaci podzemních kontejnerů rozhodnou? „Důležité je nepodcenit projektovou přípravu - nehledat jen místo bez sítí, ale myslet i na to, komu mají podzemní kontejnery sloužit, tedy zajistit optimální donáškovou vzdálenost. Dále je nutné vzít v úvahu, jak se budou kontejnery obsluhovat - je třeba vyndat kontejner do vzduchu, dát pozor na stromy a keře a vzít v potaz časovou náročnost svozu,“ upozorňuje Lucie Steinerová.
Cheb
V Chebu mají 52 podzemních kontejnerů. „Jsme spokojeni,“ říká Martin Dvořák z Městského úřadu Cheb, „Díky velikosti jsou nutné méně časté vývozy. Do nádob se nedostanou bezdomovci a je pořádek. Jen velikost vhazovacích šachet hlavně papír je limitující.“
A co by Martin Dvořák doporučil ostatním městům, pokud se pro realizaci podzemních kontejnerů rozhodnou? „Ať jdou do toho,“ zní jeho jednoznačná odpověď.
Brno
„SAKO Brno obstarává vývoz podzemních kontejnerů na stále přibývajícím počtu stanovišť již řadu let, manipulace s kontejnery není problém, naši pracovníci si umí s tímto typem kontejneru poradit,“ uvádí Filip Leder, předseda představenstva společnosti SAKO Brno.
Díky zapuštění větší části odpadové nádoby pod zemí je okolí kontejneru čisté. Viditelná je pouze menší část nádoby, což znamená menší prostorové nároky na ulici a jejich lepší vzhled. Kontejnery zachytí shora padající odpadky, které zůstávají skryté. Z toho důvodu jsou podzemní kontejnery vhodné do historických částí města či frekventovaných lokalit.
Další výhodou podzemních kontejnerů je větší objem nádrží oproti mobilním kontejnerům. Jediným úskalím je nevhodné zacházení s odpadem u kontejnerů. Občané často plní kontejnery tak, že dochází k ucpání nadzemní části kontejnerů a odpad se hromadí v okolí. „Do budoucna je plánováno vybavit kontejnery signalizačním systémem, který bude informovat dispečink společnosti SAKO Brno o jejich naplnění, to umožní rychlý svoz odpadu,“ dodává Filip Leder.
Co je třeba zvážit
Stává se, že města pořídí jen jedno či dvě stanoviště s podzemními kontejnery. Pokud město jinak disponuje pouze kontejnery s horním výsypem, může pak být obsluha podzemních kontejnerů drahá a neefektivní. K zajištění provozu se používají převážně velká, třínápravová vozidla.
Další výhody
Kontejnery je možné opatřit čidly, které kontrolují obsah nádob a signalizují jejich naplnění. Získaná data se využívají k efektivnějšímu svozu odpadu. Nedochází tak k přeplňování kontejnerů a případnému ukládání odpadu mimo nádoby. Svozové trasy lze upravit podle potřeby a zajistit tak ekonomičtější provoz.
Foto: ilustrační/ redakce archiv
Komentáře