Starosto, jste nebo nejste pro povinné zálohování? A jaký dopad by mohlo mít jeho zavedení právě na vaši obec?

Ze stránek třetího letošního vydání zpravodaje Sdružení místních samospráv České republiky SMSKA 3/2024, přinášíme anketu, která zprostředkovává názory vybraných starostů na případné zavedení zálohování PET a plechovek.

Josef Jandouš, starosta obce Nedachlebice:

Zálohování? Jeden velký tunel, který zaplatíme všichni

Stávající systém recyklace plastů a hliníku už dnes plní normy EU. Velmi pokulháváme ve zpracování. Tam bychom měli směřovat finance. Celkově mi zavedení systému zálohování přijde jako jeden velký tunel, který zaplatíme všichni. Tato republika má podstatnější problémy, než je zálohování plastů. Za poslední čtyři roky se nám na obci podařilo díky systému door-to- -door snížit komunální odpady z 278 kg na osobu a rok na loňských 155 kg. I díky tomu u nás neexistuje černá skládka, mimo příkopy silnice před a za obcí, kam odpad odhazují řidiči. Zálohování určitě neodstraní plast či hliník z příkopů. Už jen proto, že odhozením se láhev či hliník deformuje, tím pádem nepůjde vrátit.

Tomáš Chmela, starosta města Slavičín:

Zálohováním docílíme přímého vztahu mezi výrobcem PET láhve a recyklací

Jsem příznivcem zálohování. Myslím si, že zálohováním docílíme přímého vztahu mezi výrobcem PET láhve a recyklací. Tím chci říct, že výrobce bude mít konečně motivaci z láhve, kterou vyrobí pro svůj produkt, získat maximum i po skončení její životnosti. Do této chvíle to bylo jedno, protože láhev se spolu s miliony dalších lahví stala prostým artiklem svozových společností. V našem regionu například není poblíž žádné zařízení na recyklaci. Je mi velmi smutno z toho, kam pak pečlivě vytříděné plasty míří.

Naše město leží velmi blízko Slovenska, proto mohu osobně posoudit také zvýšenou čistotu veřejných ploch i velkou spokojenost občanů, často mých přátel. V našem městě očekávám, že z příkop nebudeme muset láhve lovit a sbírat je pohozené všude okolo. Velmi se těším také na fakt, že snížíme náklady na svoz, protože žluté nádoby si svým obsahem ani příspěvkem EKO-KOMu na sebe rozhodně nevydělají. Z týdenního svozu by tak mohl být měsíční, což už bude v nákladech odpadového hospodářství poznat. Pokud by se v některé z lokalit dokonce podařilo jeden žlutý kontejner ubrat, budu také velmi rád, jsme totiž zemí žlutých, modrých, zelených a já nevím jakých ještě plastových kontejnerů, které stojí všude – na návsích, nábřežích i náměstích. Hledejme proto alternativní cesty, jak odpad třídit a recyklovat.

Jan Brožek, starosta města Černovice:

Odmítáním zálohování si jako obce přidáváme práci

Obce jsou v ČR původci odpadů. Jejich zaměstnanci sbírají odpadky, ony nakupují kontejnery, koše, píší ve svých časopisech "Lidi, musíte víc třídit!". Odmítáním zálohování si jako obce přiděláváme práci. Vratné PET a plechovky by nám mohly výrazně pomoci. Tento materiál zmizí z našich přeplněných nádob (a příkopů) a bude obíhat jako surovina, ne jako odpad. Návrh MŽP počítá i s kompenzací za ušlý zisk z prodeje. V čase, který máme (do r. 2027), nelze zvládnout povinnosti pomocí současného systému. Jan Brožek, starosta města Černovice

Dušan Svozílek, starosta obce Vrchoslavice:

Důvod proč ANO jsem nenašel, tak řeknu proč NE

Důvod proč ANO se mi nepodařilo najít, tak napíšu, proč NE, protože takových důvodů je mnoho. Po zavedení zálohování zůstane stejná frekvence svozů i množství nádob. Je to proto, že zmáčknuté PET láhve zabírají v nádobách max. 20 % objemu, ale tvoří 80 % hmotnosti. Tím pádem cena za svoz zůstane stejná, ale odměny od EKO-KOMu klesnou o více než 100 Kč/občan/rok. Navíc bude svoz PET z obchodu. Podle množství, které se v současnosti v obci vytřídí, bude tento svoz probíhat každý den, max. každý druhý den. Obchod je v nájmu v obecní budově, kde se s prostorem na skladování PET nepočítalo.

Proč má být zálohování povinné, stanovené zákonem? Může být přece dobrovolné stejně jako zálohování skla a v místech, kde mají s PET problém, může být řešeno lokálně. Okolo naší obce (a troufnu si říct, že okolo většiny obcí v našem kraji) vyhozenou PET láhev nenajdete, jak je rok dlouhý. Tak proč zavádět drahý systém, který zvýší dopravu, zabere místo na skladování ve všech domácnostech a sběrných místech (PET se bude odevzdávat nesešlápnutý a nepoškozený). Při rozboru náhodně vybrané nádoby na SKO jsme nenašli jedinou PET láhev. Proč propagátoři zálohování v čele s panem ministrem Hladíkem neřeší zálohování s odborníky z praxe, kteří se zálohování věnují po celou dobu existence? V našem okolí jsou tři svozové firmy a všechny mají se zálohováním problém.

Proč jsme 20 let lidi učili třídit do barevných nádob, učili je všechny nádoby sešlápnout, aby zabíraly co nejméně místa, učíme to děti, investovali jsme peníze do zavedení co nejkomfortnějšího a motivačního systému a teď to kvůli získání suroviny PET celé znehodnotíme? Proč se pořád mluví o zálohování PET v tom smyslu, že se láhve vyčistí a znovu použijí, místo aby se řeklo, že se všechny podrtí a max. 30 % se přidá do výroby nových láhví? Zbytek se bude za nemalé peníze obchodovat. Vytříděním PET z celého systému ztratí dlouhodobě budovanou synergii ve zpracování odpadů v jednom toku, a tak se ztratí i efektivita. Máme jako obec pokračovat v třídění zbylého odpadu? Co když se objeví další zájmová skupina a vybere si zálohování, třeba na obaly od aviváží nebo třeba zálohy na kartonové krabice?

Zdeněk Pekárek, bývalý starosta obce Počepice:

Odstraněním "petek" z plastu se obcím i občanům výrazně zvýší náklady

Myšlenka zálohování s tím, že se obaly budou vracet do oběhu, je velice dobrá volba pro snížení odpadů. Pokud ovšem budeme zálohovat obaly, které poputují do recyklace, je to dle mého názoru zbytečné mrhání penězi. Na vytřídění recyklovatelného plastu máme kontejnery a následně třídící linky, do kterých se v minulosti investovalo. Odstraněním "petek" z plastu se obcím výrazně zvýší náklady na tříděný odpad a občanům náklady na potraviny, protože nápoje v plastech budou dražší. Dále jim přibude povinnost na shromažďování další komodity – nepoškozené "petky".

Jan Vojáček, starosta obce Opolany:

Jediný, kdo na tom vydělá, budou nápojářské společnosti

Kdybychom mnoho let provozovali oddělený sběr komodit – plasty, plechovky Al i FE, papír, bioodpad a SKO atd., možná by to smysl dávalo. Již nyní několik let plníme cíle EU, a to až do roku 2025. Zálohování PET a plechovek od nápojů je zbytečně nákladná kampaň a jediný, kdo na tom vydělá, budou nápojářské společnosti. Lepší intenzifikovat stávající systém než jej zdvojkolejnit. Za mě tedy zálohování ne! Pro naši obec by zálohování znamenalo:

• Odliv občanů z místního obchodu do města, tím pádem nejspíš uzavření obchodu.
• Vyšší náklady – pořízení automatů na výkup, náklady na elektrickou energii, skladovací prostory a jelikož jsme obec s třemi místními částmi, které jsou od sebe vzdáleny více jak 1,5 km, museli bychom vybudovat sběrné místo v každé místní části – opět problém s náklady, místem atd.
• Snížení příspěvku za třídění – takže vlastně zvýšený náklad na odpadové hospodářství.

David Šimek, starosta obce Příluka:

Zálohování? Nahraný míček pro byznys jedním směrem

Zálohování vypadá na první pohled velmi sympaticky. Ale! Když se člověk seznámí hlouběji s daným návrhem, uvidí tzv. třetí záměr. A to mne velmi netěší. Již nyní počítá výrobce nápojů s tím, že se mu třetina "petek" nevrátí a jemu zůstane v "kapse" částka za zálohu, další třetinu "petek" nebude moci vrátit zpět do oběhu, tak je nechá recyklovat (+ další případný zisk z recyklátu), no a poslední třetinu "petek" naplní a pošle zpět do oběhu. Tomu říkám nahraný míček pro byznys jedním směrem.

Myslím, že obce a města dnes umí velmi dobře třídit odpad, o čemž svědčí i celoevropské srovnání. Takže za mne ne! Pokud by byl systém zálohování schválen, velmi by to zatížilo například provoz naší obecní prodejny. Vůbec si neumím představit, jak by se s vrácenými "petkami" operativně nakládalo, jak a kam by se ukládaly. Budeme muset postavit další speciální dvůr? Kdo nám na něj přispěje? Výrobce nápojů? Ministerstvo životního prostředí?

Tomáš Šulák, bývalý starosta obce Veselíčko:

Vratné plastové obaly? Drahá cesta zpět

Zálohování plastových lahví by stálo stamiliony korun navíc, lidé by museli platit více peněz. Jestliže stojí lahev minerálky 15 korun, např. tříkorunová záloha by nevedla ke snížení ceny nápoje na 12 korun, ale ke zvýšení na 18 korun. Před 20 lety by to stálo za úvahu, ale nyní i dle mnoha argumentačně dobrých analýz, které jsem četl, již ne. Drtivá většina obcí zlepšila za poslední dekádu funkční komunální odpadové systémy na třídění odpadů.

Různé obce mají různé systémy, které směřují k tomu, že se velmi dobře třídí plasty. Správnou cestou je dobudování třídících linek v uzlových místech. Je třeba se zaměřit na recyklaci odpadů, a nikoliv ztrácet čas budováním nového paralelního systému "vratných plastových obalů", který bude řešit pouze nejlukrativnější nápojové obaly (zdroj pro nápojářské firmy), ale už ne další plastové odpady, které by zůstaly na bedrech obcí.

A jen na okraj: vracet a převážet vzduch v prázdných láhvích, namísto sešlapání plastového odpadu a jeho vložení do připravené sítě popelnic a kontejnerů, je velmi neekologické.

Magda Pejšová, starostka obce Dolní Zálezly:

Nemáme čas ani peníze na experimenty

Pojďme zlepšovat to, co máme a umíme Na dobrovolném zálohování nevidím nic špatného. Pomáhá k mírnému navýšení sesbíraných PET lahví. Někteří obchodníci se pro něj rozhodli a část zákazníků jej využívá. Všichni to dělají dobrovolně. Stát to nic nestojí a vytříděnost je vyšší. S povinným zálohováním, ale výhody dobrovolného zálohování prakticky mizí. Chybí prostory pro uskladnění nesešlapaných obalů, zmizí nápojové obaly ze žlutých kontejnerů, zákazníci budou muset vozit obaly do větších obchodů, protože malí obchodníci nebudou mít na zálohování kapacity. Díky povinnému zálohování se pravděpodobně (a v ideálním případě) podaří vysbírat 90 % PET lahví uvedených na trh. Občané ČR jsou ale velmi šikovní v třídění a již dnes těch lahví vloží do žlutých kontejnerů 82 %. Má tedy smysl investovat do zálohování několik miliard, které by mohly být vynaloženy do projektů na zkvalitnění třídění a především recyklace, když to vše může fungovat na dobrovolné bázi? Také naší obci by se zavedením povinného zálohování navýšily náklady na svoz plastového odpadu, to nám svozová firma víceméně předem avizovala. Problematické určitě bude také zálohování pro malou soukromou prodejnu. Já jsem zároveň přesvědčená o tom, že pokud budou lidé uchovávat doma nesešlápnuté nápojové obaly připravené k odvozu do obchodu, sníží to, s ohledem na prostor, který to zabere, jejich ochotu třídit ostatní plasty. Myslím si, že nemáme čas ani peníze na experimenty. Pojďme zlepšovat to, co máme, co umíme!

Jiří Beneš, starosta obce Přerov nad Labem:

Zálohování říkám jasné NE!

Proč povinné zálohování? To je jako otázka za třicet stříbrných. A kde ty stříbrňáky jsou? Dostaneme je za vrácený obal? Za každý? Ne, nedostaneme! Nejprve ty stříbrňáky přidáme k zabalenému nápoji, tedy stávající cena plus záloha na obal. Plné obaly doneseme domů, opatrně vyprázdníme, opatrně uložíme, opatrně opět přeneseme k automatu, opatrně vkládáme a s napětím očekáváme, o kolik stříbrňáků nás vratný systém obere. Dříve se tomu říkalo "jednoruký bandita". A odhad nevrácených záloh? Prý 30 %, to je o 10 % horší bilance než u aktuálního systému separace.

Nyní se do systému vrací téměř sedm lahví z deseti. Přepočteno na stříbrňáky, ze 100 nápojových obalů jde o 30 ks nevybraných obalů, a při předpokládané záloze 4 Kč přijdete o 120 Kč. Pokud bych do výpočtu měl vložit náklady 5,2 miliardy na zavedení systému a 1,4 miliardy na jeho roční správu, zvýšené náklady na dopravu, lze předpokládat čistou ztrátu na jeden obal 6,60 Kč. Pokud k této částce přičteme nevrácenou zálohu, jde o 7,80 Kč čisté ztráty na jeden nápojový obal za první rok zavedení systému. Při 100 zakoupených nápojových obalů pak přijdete o 780,– Kč. A vy se mě ptáte, zda zálohování ano, či ne? Říkám jasně ne.

Tyto prostředky by měly být použity na investice do třídících a recyklačních linek. A jaký dopad by mohlo mít zálohování na život v naší obci? Představte si reálný dopad, budeme muset sbírat a likvidovat poházené obaly, které automat na vrácení zálohy neodebere a zákazník je již nebude ochoten nést ke žlutému či šedému kontejneru. A proč je neodnese do kontejneru? Odpověď je nasnadě. MŽP a nápojářská lobby naše občany, zákazníky, producenty přesvědčuje, že odevzdávat nápojové obaly v systému separovaného odpadu k recyklaci do určených kontejnerů je špatně. Jak prosté, několik dekád učíte občany odpovědnému chování vůči planetě a budoucím generacím a pak instituce mající vytvářet podmínky pro ekologické a ekonomické využití suroviny dlouho budovaný systém zboří, ekologicky zatíží a násobně zdraží. Tak tomu říkám "majstrštych".